George Ohsawa (1893-1966) je zakladatelem západní makrobiotiky. Na základě tradičního japonského léčitelství zformovaného a doplněného svým předchůdcem Sagenem Išizukou vytvořil vlastní systém zdravé a vyvážené stravy, jehož základem je makrobiotika a správný poměr Jin a Jang. V jeho podání není makrobiotika pouze systémem výživy, ale filosofií, pohledem na svět.
Za nejdokonalejší výživu pokládá Ohsawa takovou, která neobsahuje nic jiného než obiloviny a celozrnné produkty. Odborníci však tuto dietu označují nejen za jistou cestu ke zdravotním problémům a závažným onemocněním – například kurdějím – ale finálně i ke smrti, protože ignoruje skutečné biologické potřeby lidského organismu. Všechny striktní, jednostranné diety lidský organismus poškozují, některé velmi závažným způsobem. U dětí mohou způsobit těžké růstové a vývojové problémy. Jednohlasně je doporučována strava co nejpestřejší.
Ohsawa o sobě tvrdil, že sám sebe makrobiotikou vyléčil z tuberkulózy. Spolu s ní však doporučoval také kouření. Nejspíše v jeho důsledku ho postihl infarkt myokardu, na který zemřel.
Podívejme se trochu blíže na Ohsawovo učení.
Jeho makrobiotika hodnotí jídlo z hlediska vzájemného poměru Jin a Jang . Žádoucí je, aby tento poměr byl 5:1. Této podmínce odpovídá například neloupané obilné zrno – základ celozrnných potravin.
Veškeré potraviny by podle Ohsawy měly být vypěstovány v tom klimatickém pásu, ve kterém žije jejich konzument, měly by být konzumovány s ohledem na roční období a zpracovány by měly být biodynamickým způsobem. Poznamenejme, že biodynamické zemědělství, vycházející z působení vesmírné energie na zemědělskou výrobu, je odborníky označováno za pseudovědu.
Ohsawa rozlišuje deset stupňů makrobiotického stravování – od -3 do +7. Stupeň -3 odpovídá běžné soudobé dostatečné výživě, zatímco stupně 5, б a 7 jsou pokládány za stravu léčivou.
Cíl makrobiotického způsobu života spočívá v dosažení maximálního zdraví, duchovní a tělesné aktivity a štěstí.
Ohsawa tvrdí, že organismus si sám syntetizuje všechny nezbytné látky (tzv. transformace).
Krom toho je přesvědčen, že chemické látky mohou plynule přecházet jedna ve druhou (transmutace). Není prý tedy nutné věnovat pozornost obsahu živin ve stravě. Pokud vám slovo transmutace připomnělo alchymisty, nemýlíte se.
Makrobiotika: léčivá strava
Makrobiotické učení spatřuje příčinu téměř všech onemocnění v narušení vzájemného poměru Jin a Jang v potravinách. A vychází z toho, že každou nemoc je možné vyléčit při uplatnění náležitých potravin.
V podání George Oshawy je makrobiotika životním způsobem.
Veškerá potrava se dělí na «špatnou» a «dobrou».
Špatné jsou všechny mléčné výrobky (s výjimkou sýra tofu, který není z mléka nýbrž ze sóji), maso, bobuloviny, které podle Oshawowa názoru obsahují přebytečné množství energie a mohou způsobit poruchy v energetické vyváženosti organismu.
Základem jídelníčku mají být podle zákonů makrobiotiky všechny možné celozrnné kultury. Měly by tvořit asi polovinu veškerého zkonzumovaného jídla.
Následuje zelenina, přičemž přednost dostává zelí. Arašídům, mandlím, slunečnicovým a dýňovým semínkům se dostalo výsady zabrat celou jednu desetinu denního potravinového příjmu.
Poněkud skromnější pozici zujaly čerstvé ryby a zeleninové polévky.
Luštěniny by v jídelníčku neměly převýšit pět procent. Nicméně však výběrem povolených potravin se Oshawova makrobiotika neomezuje.
Existuje ještě celá řada pravidel, podle kterých se má jídlo konzumovat a také dodržovat náležitý makrobiotický životní styl. K těm základním patří:
* Jíst potraviny lokálně příslušné bydlišti konzumenta.
* Žádná barviva, žádné konzervanty: všechno musí být přírodního původu.
* Prakticky veškerá strava musí být tepelně upravená.
* Minimum ovoce a když, tak tepelně upraveného.
– Eliminace koncentrovaného cukru.
* Důkladné žvýkání potravy (až padesátkrát jedno sousto).
* Minimální množství tekutin.
* Fyzické zátěže.
* Konzumovat výhradně sezónní potraviny.
Léky i operace Oshawa zásadně zavrhuje.
Oshawův žák a veliký propagátor makrobiotiky na Západě, Mičio Kuši (1926-2014), jeho makrobiotiku modernizoval. Pomocí diety, kterou sám sestavil, se pokoušel obnovit nemocí narušenou harmonii organismu s přírodou. Podle druhu příčiny onemocnění se dieta mění, neboť vzájemný vztah Jin a Jang v potravě vytváří protiváhu k povaze nemoci.
Tento Oshawův pokračovatel a makrobiotický guru Západu napsal mezi řadou dalších o makrobiotice knihu s názvem „Strava pro předcházení nádorům“. Zemřel na rakovinu slinivky.
Vliv způsobu přípravy jídla na vzájemný vztah Jin a Jang v potravě
| Jangizace | Jinizace |
| vaření | chlazení |
| sušení | zvlhčování |
| solení | kvašení |
| lisování | mělnění |
| skladování | vaření (pečení) do stavu ke konzumaci |
Co říci závěrem? Můžeme jistě souhlasit s bohatstvím zeleniny a celozrnných potravin v makrobiotické stravě, s prosazováním přirozených potravin neupravených jakoukoli chemií a odmítáním průmyslově zpracovaného jídla, upřednostňováním lokálních zdrojů a vyřazením rafinovaného cukru. Avšak označení mléčných výrobků nebo masa za jídlo „špatné“, stejně jako velké omezení denního příjmu tekutin je jemně řečeno nebezpečný omyl. Výhradně tepelně upravovaná strava ochuzuje jídlo o vitamíny a další živiny. Přímo se tu vnucuje konstatování, že zdravá strava si žádá především zdravý rozum.
Jak si zachovat zdravé cévy – výživa a pohyb
Správná výživa: být, ne se zdát