Superspalovače tuku. Proč nefungují?

Všemožné potravinové doplňky a čaje na hubnutí skutečně mohou pomoci na nějakou dobu snížit váhu. Mnozí z nás by však velmi rádi měli po ruce nějaké kouzelné, okamžité řešení problému, ať je sebesložitější. Spolknout nějakou tabletku a pozorovat, jak váha klesá, je samozřejmě o něco jednodušší, než si odpírat nejrůznější dobroty. Je to však opravdu třeba?

Takzvaná nadváha vzniká vlivem nesprávné výživy, především v důsledku přejídání. Přejídáním organismus často reaguje na celou řadu psychologických potíží. V životě se stává, že se do pohody chceme dostat za jakoukoli cenu. Tím nejjednodušším řešením je pojídání četných čokolád a dortíků, které si dopřáváme, jakmile nám poklesne nálada.

Za pomoci potravy se organismus snaží zbavit především každé nepříznivé, nepohodlné situace. Ale i když zajídáme problémy psychické, organismus jim dá podobu zcela konkrétní a hmatatelnou v podobě nadbytečných kil, protože jídlo znamená kilokalorie a výživnou hodnotu.

Kdybychom teď někoho ze čtenářů požádali, ať bez rozmýšlení uvede několik svých oblíbených potravin, těžko by se našel někdo, kdo by uvedl celer, nízkotučný jogurt, nebo cokoli z toho, co je pokládáno za zdraví prospěšné. Alespoň zatím jsem nikdy nikoho takového nepotkala.

Dobrá, ale pojďme se tedy zamyslet, co to je, to zdraví prospěšné, nebo naopak škodlivé jídlo. Kde leží hranice mezi nimi?

Dejme tomu dietní bílkovinný koktejl s optimálním obsahem bílkovin a uhlovodanů a s minimálním procentem tuku. Je prospěšný, nebo ne? Jasně, že je, řeknete, o tom není pochyby! Je fakt, že pokud budete pít tuto zázračnou směsku a nic jiného jíst nebudete, možná se vám podaří přece jen zhubnout. Jenomže za jakou cenu?

Jídlo má několik důležitých funkcí: energetickou (obnovování energetických zásob), plastickou (nenahraditelné faktory potravy) a také psychoemocionální, protože je pro nás zdrojem požitku, potěšení. Budeme-li potravu hodnotit pouze z prvních dvou hledisek, můžeme ji nahradit několika výživnými koktejly a pár hrstmi potravinových doplňků – energie bude doplněna! Jak to však bude s tou psychoemocionální složkou? Požitek z dobrého jídla se nedá dokonale nahradit žádným jiným požitkem. Pokusy zakázat si něco, co je dobré, vedou k depresím a selháním. A v jejich důledku vzniká pevně uzavřený kruh: člověk touží po čokoládě ještě víc! Dieta selhává, deprese se prohlubuje a následuje další propadák, v jehož rámci se přecpáváme vším, co bylo před tím přísně zakázáno.



Co je nápadné, rozum tu je naprosto k ničemu. Vědci už dávno dospěli k závěru, že výběr jídla se jenom zčásti děje na vědomé úrovni. Ve své většině je prováděn podvědomě, opírá se o chuťové receptory (vznikající už v prenatálním vývoji) a stravovací návyky (tvořící se od raného dětství).

Možná tedy nemá žádný smysl vyřazovat z jídelníčku svá oblíbená „škodlivá jídla“? Zdravý rozum napovídá, že sám o sobě výskyt čokoládových bonbónů nebo instantní kávy v jídelníčku ještě nedělá jídlo nezdravým. A docela určitě nevede k nadváze a jiným chorobným stavům. Tajemství správné výživy spočívá v přiměřené konzumaci těchto potravin.

S rizikem přebytečných kil jsou spojeny i „superprospěšné“ potraviny. Mnozí například pokládají rostlinný olej za „dietní“ a štědře jim kropí saláty v naivním přesvědčení, že rostlinný olej je mnohem zdravější, než například smetana. Avšak jedna polévková lžíce rostlinného oleje má cca 170 kcal, zatímco jedna lžíce desetiprocentní smetany o obsahu 1,6 g tuku má asi 21 kcal. Ostatně, stejné množství tuku jako v jedné polévkové lžíci rostlinného oleje je v půlce desetidekové tabulky čokolády. A teď se zeptejme: z čeho budeme mít větší požitek? Myslím, že odpověď je zřejmá…

Kdo sleduje módní proudy dietologie si určitě ještě pamatuje kampaň proti cukru a soli („bílé smrti“), pečenému masu, uhlovodanům, tukům všeobecně a živočišným tukům zvláště. Během posledních let vědci dokázali objasnit mnohé o účincích různých složek potravy na lidské zdraví. Nejnovější výzkumy prokázaly, jak užitečné mohou pro zdraví být tak dlouho „pronásledované“ potraviny, jakými jsou káva, čokoláda a slunečnicová semínka.

Proto nechvátejte s vyřazením svých oblíbených potravin. Připomeňte si nejdříve Paracelsův výrok: „Jed od léku odlišuje pouze podávané množství.“