Správná výživa – 7 pravidel

Dělená strava, třicet šest hodin hladovění, vegetariánská dieta, bezhlenová dieta podle Arnolda Ehreta… S různými druhy výživy či hladovění vědomě experimentuji už asi patnáct let. K jakým pravidlům jsem na základě svých nemalých zkušeností nakonec dospěla?

1. Vařit a usedat k jídelnímu stolu výhradně v dobré náladě. Nezajídat ani nezapíjet nesnáze a nepříjemnosti. Když už k něčemu takovému dojde, je třeba nejdříve vypustit páru a pak se teprve pustit do přípravy stolování.

2. Ať už konzumuje cokoli, člověk nemá u jídla myslet na něco špatného. A i když snad brambory, které protentokrát nekoupil na trhu, ale v obchodě, nejsou v bio kvalitě, když už je jednou jí, měl by jejich eko či neeko původ vypustit z hlavy. Jaký smysl má jídlo, při kterém se nám pění žluč nad tím, že se v supermarketech prodávají nekvalitní potraviny? Špatné myšlenky nepůsobí dobře na trávení, to je stará známá pravda. Kdo při jídle ustavičně bublá a hubuje, mohl by si konec konců způsobit i nevolnost.

3. Dobře a mnohokrát žvýkat! To je neobyčejně důležité pravidlo. Žvýkání je pro slinné žlázy podnětem zvyšujícím produkci slin. Sliny obsahují enzymy potřebné k rozmělnění a změkčení jídla. Během důkladného žvýkání se rozvíjí důležitý proces přípravy jídla na další postup do trávicího traktu – jícnem do žaludku. Už v této chvíli se spouští mechanismus trávicího procesu. To znamená, že i když teprve nějaké jídlo žvýkáme, slinivka a žlučník už mají signál, jaké fermenty mají vyprodukovat k jeho co nejsnadnějšímu trávení. Když je takové dobře sežvýkané sousto spolknuto, žaludek už na něj čeká s rozpřaženou náručí. Zato sousta špatně sežvýkaná se mohou ve střevě rozkládat celé dlouhé hodiny ne-li dny a vytvářet přitom balast, který organismus otravuje. Navíc ze špatně sežvýkané potravy nemá tělo prakticky žádný užitek, protože živiny z ní se do krve nedostanou – střevo je nevstřebá. Takže podobně zhltnuté jídlo je jako celek pro tělo skutečně spíše zátěží způsobující zažívací potíže a otravu. Pokud tímto způsobem jíme častěji, zaděláváme si na problémy s trávením.



4. Před jídlem nepít žádný alkohol – avšak pokud jde o pití vody, držím se závěrů vědeckých výzkumů, které nepotvrdily žádnou z hypotéz o škodlivosti pití při jídle, od „ředění žaludeční kyseliny a trávicích enzymů“, což je nepravda, až po „zpomalení postupu tráveniny zažívacím traktem“, což je totéž v bleděmodrém. Lidský trávicí systém je dokonale schopen přizpůsobit produkci trávicích enzymů konzistenci konzumované potravy. Takže „naředit“ vodou žaludeční kyselinu opravdu nemůžeme. A i když tekutiny postupují trávicím ústrojím rychleji, nežli pevná potrava, žádný vědecký výzkum neprokázal, že voda vypitá při jídle trávení ztěžuje. Naopak, voda pomáhá změkčit potravu i tráveninu, která pak rychleji postupuje trávicím traktem, což blokuje nadýmání a zácpu.

5. Nenutit se do snídaně jenom proto, že vím, že později už nebudu mít čas. Obecně to není správné, ale nastane-li taková situace, soudím, že je lepší vydržet trochu hladu než do sebe přesmoc cpát jídlo, když na ně prostě ještě nemám chuť, o hladu nemluvě. Někomu možná připadá, že najíst se „do zásoby“ je dobré a není na tom nic škodlivého, ale já na základě dlouhodobého pozorování tvrdím, že to tak není. Vždycky je nejlepší počkat na signál organismu, že má hlad. Teprve pak se má člověk začít zabývat myšlenkou na jídlo. Pokud v těle všechno funguje tak jak má, nevydává tento signál prázdný žaludek, ale „hladová“ krev. To ona upozorňuje, že se jí nedostává nějakých živin, užitečných stopových prvků nebo vitamínů, aby byl zajištěn normální chod a fungování organismu. Je tedy třeba je tělu dodat. Jestliže nás v důsledku krátkodobého hladovění píchá pod žebry, nasvědčuje to spíše nějakým trávicím problémům než skutečnému hladu.

6. Moje snídaně začíná teplým nápojem. Pro mě to je ideální začátek dne. Mnoho lidí si nejdřív dává vodu s citronem nebo smuzi. A pokud se přitom cítí dobře, OK. Ale vím jistě, že ne každý žaludek tohle snese. Pokud bych si chtěla dát vodu, dám si ji odraženou a nebudu po ránu žaludek zatěžovat něčím chladným. To je věc názoru. Na každý pád voda po probuzení změkčí potravu a je dobrým prostředkem proti zácpě. Každý musí vypozorovat, co mu dělá dobře.

7. Nejen se nepřejídat, ale ani nejíst úplně dosyta. Jak praví staré přísloví… jez do polosyta… atd. Předkové byli moudří. Ostatně, každý může snadno vypozorovat, že když se nacpe gulášem se šesti – a pro jistotu si ještě tři přidá, je tak nějak nečerstvý, bez elánu a ani v hlavě mu to dvakrát nešrotuje… Zkrátka – buďme střídmí. O to víc si každou dobrotu vychutnáme.