Vždycky a všude opakuji, že lidský organismus je prostě velkolepý a geniální. Jediné co musíme, je nebránit mu v práci. A přirozeně, nekrmit ho všelijakými ohavnostmi.
Když si dokážeme odepřít různé jedy a začneme jíst zdravé potraviny, máme po nějakém čase organismus zcela zdravý, pokud jsme už před tím netrpěli nějakou těžkou chorobou. Ale také vědci říkají, že i závažná onemocnění lze správně zvolenou stravou příznivě ovlivnit.
Proč o tom mluvím.
Všechny buňky lidského organismu se neustále obnovují a s určitou pravidelností, která je u každého orgánu jiná, tak díky této obnově máme orgány zcela obnovené.
Kůže: nejrychleji ze všeho se obnovuje vnější vrstva kůže, která je v bezprostředním kontaktu s okolním prostředím. Buňky epidermu se obnovují každé 2-3 týdny. Hlubší vrstvy o něco pomaleji, v průměru však každých 60-80 dnů proběhne úplný cyklus obnovení kůže. Jen tak mimochodem: za rok organismus vyprodukuje kolem dvou miliard nových kožních buněk.
Samozřejmě se tu naskýtá otázka, jak je potom možné, že pokožka u ročního dítěte a u šedesátníka vypadá natolik odlišně. Zdá se, že kůže stárne proto, že s léty klesá produkce kolagenu. S čím je spojen tento jev, je předmětem dalšího výzkumu. Nezapomínejme však, že kůže je bezprostředně vystavena agresivním vnějším vlivům, a vykazuje proto známky stárnutí dříve než jiné orgány. Podstatně ji ovlivňuje nevhodná výživa a působení volných radikálů. To vše postihuje produkci kolagenu. Také nadbytek ultrafialového záření na regeneraci kůže působí negativně. Většina obyvatel u nás patří ke třetímu fototypu, které jsou celkem čtyři. Ten se vyznačuje snadným a rychlým zhnědnutím na slunci. Ke spálení dochází už po dvaceti minutách. Je potřeba používat nejvyšší ochranné faktory opalovacích prostředků (30 a více). Čím vyšší faktor, tím lépe je pokožka chráněna před spálením a předčasným stárnutím: vráskami, pigmentovými skvrnami a jinými projevy. Zásadní ovšem je ochrana před zhoubným melanomem.
Buňky epitelu pokrývajícího žaludek, přes které jsou do těla filtrovány živiny, se obnovují velmi rychle, kompletní výměna proběhne během 3 až 5 dnů. Rychlá regenerace je zde nezbytná, protože buňky žaludku jsou vystaveny velmi agresivnímu působení žaludečních šťáv a fermentů, které jsou zodpovědné za zpracování potravy. Buňky střevního epitelu tělo obnoví každých pět dnů. Průměrné stáří střeva u každého jednotlivce je 15 až 16 let.
Schéma výstavby sliznice pokrývající jazyk je velmi složité, a nebudeme ho proto podrobně rozebírat. Rychlost obnovy jednotlivých druhů buněk vytvářejících sliznici (chuťové receptory) kryjící jazyk je různá. Zjednodušeně se však dá říci, že cyklus obnovy těchto buněk trvá 10-14 dní.
Krev je kapalina, bez níž bychom nežili. Každý den v těle průměrně statistického člověka zemře 500 miliard různých krevních buněk. Musejí umřít včas, aby se mohly narodit a jejich místo zaujmout buňky nové. Kompletní obnova krvinek včetně destiček v organismu zdravého člověka trvá 120 až 150 dnů. Tělo zdravého člověka produkuje denně takové množství krvinek, kolik jich denně zemře – 500 miliard.
Průdušky a plíce jsou rovněž v kontaktu s agresivním prostředím, proto se jejich buňky obnovují relativně rychle. Vnější buňky plic, které jsou první linií obrany před agresory, se obnovují během 2-3 týdnů. Ostatní buňky se obnovují v závislosti na své funkci s různou rychlostí. Vcelku však organismus potřebuje k úplné obnově plic o něco méně než rok. Alveoly průdušek, které mají na starosti předávání nadechnutého vzduchu a odvod kysličníku uhličitého z organismu, se obnovují každých 11-12 měsíců.
Vlasy vyrostou v průměru o 1-2 cm za měsíc. Po nějaké době máme tedy zcela nové vlasy – záleží na jejich délce. Životní cyklus řas a obočí trvá 3-6 měsíců.
Nehty na rukou rostou rychlostí 3-4 mm za měsíc, cyklus úplné výměny je šestiměsíční. Na nohách je rychlost dorůstání nehtů v průměru 1-2 mm měsíčně.
Játra jsou skutečně zázračným orgánem lidského těla. Po celý život zbavují organismus nečistot, kterými ho zasypáváme a zaléváme a s nimiž přicházíme ve znečištěném životním prostředí do denního styku. Navíc jsou játra vysloveným šampiónem sebeobnovy. Ještě při ztrátě tří čtvrtin veškerých svých buněk (při operačním zásahu) je tento orgán schopen se zcela obnovit a v průběhu 2-4 měsíců dosáhnout původního objemu. Jaterní buňky se jinak kompletně obnovují během 150 až 180 dní. Také po transplantaci jater buňky znova dorůstají. A přestože se během obnovovacího procesu zaměřují zejména na množení, stále si uchovávají své vlastnosti a metabolické funkce. Proto ani po odstranění velké části tkáně nedochází k jaternímu selhání. Do 30-40 let věku se játra regenerují dokonce v nadbytku – asi na 113 procent. S postupujícím věkem klesá jejich sebeobnovující schopnost na 90-95 procent.
Bylo zjištěno, že pokud člověk přeruší příjem veškerých otravujících potravin a látek – chemikálií, léků, smažených jídel, cukru a alkoholu – játra se samostatně dokonale očistí od škodlivin během 6-8 týdnů.
Lidské zdraví v mnohém na stavu jater závisí. Avšak i natolik odolný orgán člověk svou hloupostí a nekázní dokáže zlikvidovat. Velké množství cukru nebo alkoholu může v orgánu vyvolat nevratné změny v podobě cirhózy, kdy jaterní buňky hynou a jsou nahrazovány nefunkčním vazivem.
Buňky sleziny a ledvin se obnovují každých 300-500 dnů.
Kostra. Kostní tkáň denně produkuje stovky miliónů nových buněk. Ustavičně regeneruje a v její struktuře najdeme buňky staré i nové. K úplné obnově struktury kostí dochází za 7-10 let. Obnovu může závažným způsobem poškodit nevhodná nebo nedostatečná strava. Buněk vzniká méně a jsou horší kvality. V důsledku toho se s léty objevují potíže například v podobě osteoporózy.
Buňky všech typů svalové tkáně se kompletně obnoví během 15-16 let. Rychlost obnovy závisí na věku a s přibývajícími léty postupně klesá.
Srdce, oči a mozek jsou dosud z tohoto hlediska vědecky prozkoumány nejméně.
Velmi dlouhou dobu převládal názor, že srdeční sval se na rozdíl od veškeré ostatní svalové tkáně neobnovuje. Avšak nedávné studie prokázaly, že je to omyl. Svalová srdeční tkáň se obnovuje stejně, jako buňky ostatního svalstva. Výzkum je v počátku, nicméně podle předběžných údajů je zřejmé, že k plné obnově srdečního svalu dochází zhruba každých 20 let. Tedy tři až čtyřikrát během průměrně statistického života.
Záhadou je dosud skutečnost, že oční čočka se neobnovuje, přesněji – proč se neobnovuje. Neurobiologický výzkum americké Cornellovy University ukázal, že oko roste nejrychleji v průběhu prvních tří měsíců života. Poté už se jeho velikost příliš nemění, vyvíjí se a roste především uvnitř, a to až do dvaceti let věku. Právě u nejmenších dětí roste čočka relativně velkou rychlostí a zraková schopnost se tak zlepšuje. Změna dosahuje rozsahu až deseti dioptrií. V průběhu života se čočka pokrývá novými vrstvami buněk, postupně se tedy ztlušťuje a ztrácí pružnost, což ve vyšším věku způsobuje ztrátu ostrého vidění, zrakové vady a problémy. Obnovují se pouze buňky oční rohovky. Tento proces je poměrně rychlý – celý cyklus trvá 7-10 dní. Avšak poškozená rohovka je schopna sebeobnovy i za čtyřiadvacet hodin!
Mozek — záhada všech záhad… Podle posledních poznatků lidský mozek obsahuje kolem 85 miliard nervových buněk – neuronů. Až do devadesátých let panoval mezi neurovědci názor, že základní struktura mozku je člověku dána od narození a mění ji pouze úrazy nebo různá onemocnění. Teprve v 21. století víme s jistotou, že mozek je schopen reorganizovat a vytvářet nové funkční spoje, změnit své fyziologické dispozice a také vytvářet nové neurony i v dospělém věku. Této schopnosti mozku se říká neuroplasticita a je velkou nadějí při hledání možností léčení chorob centrální nervové soustavy.
Jedno z největších překvapení posledních let představuje objev, že dospělý mozek dokáže v některých oblastech vytvářet nové neurony z kmenových buněk. Tento proces, nazývaný neurogeneze, je ovlivněn zkušenostmi a zážitky člověka. Byl pozorován v místě příjmu čichových vjemů a v hipokampu, který hraje důležitou roli v procesu zapamatování. Podle odhadů Jonase Friséna ze švédského Karolinska Institutet dochází v hipokampu k tvorbě přibližně 1400 nových mozkových buněk denně. V roce 2014 zveřejnil Frisénův tým poznatek, že jedna z líhní nových neuronů se nachází hluboko v šedé hmotě mozkové, v oblasti nazývané „žíhané jádro“. Ta má na starosti především kontrolu pohybu. Nové buňky dokáže podle studie novozélandské University of Auckland produkovat i poškozený mozek.
Za posledních dvacet let dosáhla věda obrovského pokroku ve výzkumu lidské výživy a způsobu, kterým je na ní závislé lidské zdraví. Definitivně se potvrdilo, že velkou roli ve správné funkci orgánů sehrává právě správná výživa. Bylo věrohodně vysvětleno, co bychom jíst měli a čemu bychom se měli v zájmu vlastního zdraví vyhnout. A dál? Dále víme, že se bez ustání obnovujeme prakticky ve všech částech svého těla, a to po celý život. Tak jak to, že člověka trápí nemoci, proč stárne a umírá?
Lidstvo létá do vesmíru a zabývá se myšlenkami na kolonizaci jiných světů. O lidském těle však stále ví málo. Stejně jako před staletími ani dnes vědci netuší, proč při tak silné regenerační schopnosti člověk stárne. Proč ztrácí pružnost a jeho kosti jsou stále křehčí. Proč hluchne a ztrácí zrak, proč degeneruje nervový systém. Proč se objevují vrásky a ochabují svaly… Existuje nejméně deset teorií, ale žádná jistota.
«Obviňována“ je DNK i lidská psychika, respektive podvědomí. Avšak jsou to teorie bez důkazů.
Máme si myslet, že navzdory Darwinově teorii se buňky stále znovu a znovu obnovují ve zhoršené – nikoli zlepšené! – verzi sebe sama? Podivné…
Optimisté se domnívají, že elixírem mládí jsme vybaveni od narození a není důvod po něm pátrat někde jinde. Máme ho v sobě. Je třeba jenom zvolit správný klíč k vlastnímu tělu a naučit se správně a naplno využívat svůj mozek. Pak bude tělo ne snad nesmrtelné, ale schopné žít velice dlouho.
Pro začátek se nejspíš shodneme na tom, že pokud jde o škodlivé vlivy, jednotlivé orgány i tělo jako celek skutečně přetěžujeme. Výživou, životním stylem, životním prostředím, neúměrnou zátěží stresy, nesmyslným opalováním… bylo by toho hodně. Vlastně tělu neumožňujeme, aby projevilo všechny své schopnosti a předvedlo, co dokáže, když mu dopřejeme zdraví. Nebo mu to přinejmenším vydatně ztěžujeme.
Trátak – očistná metoda pro oči
Pravda a mýty o nejoblíbenějším potravinovém doplňku na světě