Štíhlá linie a zdravá výživa jsou v takzvaném vyspělém světě neuvěřitelně frekventovaná témata. Po dlouhé desítky let se jim věnovaly ženské magazíny, dnes, aby to bylo více in, jsou to lifestylové časopisy, týká se jich řada odborných publikací renomovaných specialistů, blogů, webů a internetových přednášek. Na četnosti nových a nových pojednání, doporučení a postupů se nepochybně velmi významnou měrou podílí skutečnost, že jde o výnosný byznys.
Jak jde čas, vyvracejí nová doporučení ta stará, nové výzkumy potvrzují, co už bylo zavrhnuto a vychází najevo, že to, co bylo tvrdě vyhlašováno tak docela neplatí. To poslední se týká také snídaně. Mnozí z nás dosud žijí v zajetí donedávna neochvějného tvrzení, že snídaně je základem výživy. Nastartuje organismus na celý den. Kdo se dostatečně nasnídá, má přes den méně hlad, méně konzumuje, nenabírá kalorie, tedy – netloustne. V této souvislosti bylo až do úmoru citováno údajné staré přísloví či lidové rčení o snídani, kterou máte sníst sami, o obědě, o který se máte rozdělit s přítelem a večeři, kterou je třeba darovat nepříteli. O významu snídaně bylo také zveřejněno mnoho studií, jako ostatně snad o každé otázce kolem výživy, na kterou kdo dosud stačil pomyslet. V posledním čase se však i tady názory odborné veřejnosti začaly měnit. Neotřesitelná pozice snídaně jakožto hlavního jídla dne se začala povážlivě houpat a stále častěji je toto tvrzení řazeno k „mnoha mýtům, které panují o zdravé výživě“. Podívejme se na jeden z nových pohledů na postavení snídaně v našem jídelníčku:
V zájmu dosažení metabolické pružnosti doporučují odborníci vynechávat snídaně. Pokud vám leží na srdci vlastní zdraví, je pro vás prý lepší po ránu nejíst, protože pravidelné snídaně jsou výhodou spíše pro společnosti vyrábějící instantní kaše, různé granoly a müsli.
Přerušované hladovění je velmi účinné. Tento postup nejenom zajišťuje trávicímu systému oddech, ale napomáhá rovněž rychlejšímu vyloučení odpadů a škodlivin. Podporuje také omlazení. Kromě toho prodloužení doby přirozeného hladovění, které začíná už v noci, aktivuje kortizol, který bychom mohli nazvat hormonem probuzení.
Vnímat kortizol pouze jako stresový hormon je chybné. Kortizol má významnou úlohu také v denním rytmu lidského organismu.
Nejvyšší aktivity dosahuje asi 30-45 minut po probuzení. Mobilizuje bílkoviny, glukózu a mastné kyseliny v organismu jako svého druhu palivo pro ranní hodiny.
Pokud jsou současně aktivovány kortizol a inzulin, k čemuž obvykle dochází právě po vydatné snídani, ztrácí kortizol schopnost spalovat tuky.
Za této situace je kortizol schopen svůj potenciál uplatnit pouze cestou štěpení svalové tkáně, což se na ní nepodepisuje zrovna tím nejlepším způsobem. Pokud použijete taktiku přerušovaného hladovění, pak vynechání snídaně se na celkovém stavu vašeho organismu a tělesného pocitu projeví lépe, než vynechání večeře.
Jestliže patříte k těm lidem, kteří si nedokáží představit, že by se ráno nenajedli, pak rozhodně dejte přednost bílkovinám, tukům a zelenině s vysokým podílem vlákniny před sacharidy.
Toto tvrzení nesporně zásadním způsobem protiřečí obecně přijímanému přijetí tvrzení o prospěšnosti ranních cereálií, müsli nebo snídaňových kaší. Vždyť i v záplavě různých velkofilmů sledujeme štíhlé hrdiny snídající toasty, cereální sušenky nebo křehký chleba, které zapíjejí pomerančovou šťávou.
Ale zamyslete se sami, jak výhodné ve skutečnosti je vynechat snídani. Celá rodina se sejde až u večeře, popovídá si o tom, co koho během dne potkalo, probere důležité otázky, zasměje se. To rodinu stmeluje, její členy to zbavuje napětí a stresu a v důsledku toho se upevňuje jejich zdraví a prodlužuje život.
Kromě toho výsledky početných výzkumů dokládají, že vynechávání večeře způsobuje v organismu nárůst ketonových tělísek, což ukazuje na to, že dochází ke spalování tuků, nikoli glukózy. Vynechávání snídaně napomáhá metabolické pružnosti, kdy se organismus učí úspěšně se přepínat ze zpracovávání sacharidů na spalování tuků, ne naopak.
Pokud člověk v průběhu týdne několikrát vynechá večeři, případně si dá jen večeři velice lehkou anebo dlouho před spaním, posílení procesu spalování tuků je prokazatelné.
Něco k snědku na noc se často stává příčinou narušení přirozené uvolňující schopnosti organismu před nočním odpočinkem.
Praxe ovšem ukazuje, že vynechat večerní příjem potravy nebo se najíst dlouho před ulehnutím se zdaleka všem nedaří. Důvodem obvykle bývá rozházený metabolismus nebo hormonální ovlivnění denního rytmu.
Někdo si proto zvolí zlatou střední cestu. Metabolické výhody v podobě zvýšení počtu ketonových tělísek je při ní dosaženo cestou konzumace prvního jídla dne ne dříve než dvě i tři hodiny po probuzení a posledního denního jídla dvě až tři hodiny před spaním. Možností je více, důležité je vybrat si takovou, která vám nejlépe vyhovuje.
Jedním ze způsobů jak zvýšit citlivost organismu na inzulin je dvakrát do týdne vynechat jeden denní příjem jídla. Tento postup pomáhá omládnout, zbavuje nadváhy, pomáhá v boji proti cukrovce druhého typu a jiným častým onemocněním.
Zkušenost ukazuje, že pro mnoho lidí je skutečně daleko snazší vynechat snídani než vynechat večeři. Je pro ně o mnoho snazší něco ráno sníst o něco později než přestat jíst před spaním. Nejspíš to souvisí s denním rytmem, protože po ránu je úroveň inzulinu v těle nízká, zatímco večer je nejvyšší, což vyvolává pocity hladu.
12 pravidel vědomé výživy
Jednoduchá a přitom velmi účinná dieta pro ty, kdo nemají diety v lásce