Kdy a jak pít vodu

Čím nám prospívá voda

Voda je pro život důležitější než potrava. Člověk dokáže bez potravy přežít 40-50 dnů, bez vody však ne více než 2-3 dny. Až z 66 procent se lidské tělo skládá z vody, přičemž u novorozených dětí je to až 80 procent. Asi 50 procent obsahují svaly, 13 procent kosti, 16 procent játra a 5 procent krev. Voda je uvnitř buněk i mimo ně.

Mimobuněčná (extracelulární) tekutina tvoří asi 20 procent hmotnosti dospělého člověka. Obsahuje sodné, chloridové, v menším množství i vápenaté a hydrogenuhličitanové ionty, dále živiny a plyny. Její složení je blízké mořské vodě. Je to hlavně mezibuněčná (10,5 l) a cévní (3,5 l) tekutina, tkáňový mok, krev a lymfa

Nitrobuněčná (intracelulární) tekutina má jiné chemické složení. Obsahuje převážně draselné ionty, méně hořečnatých a fosforečnanových.

Průměrná denní potřeba vody u dospělého člověka je 2,5–3 l. Pitím se tělu dostává asi 1,2 l, s potravou necelý litr, 0,3 l tělo získává oxidací živin. Průměrný denní výdej vody je 2,4 l – plícemi a pokožkou, močí a stolicí.



Jaké funkce plní voda v lidském organismu?

• podílí se na veškerých fyzikálně chemických reakcích v organismu: rozpouští a ředí pevné výživové složky v trávicím traktu a mění je na tekutiny;
• je součástí metabolických procesů: veškeré chemické reakce v těle probíhají za přítomnosti vody;
• je hlavním transportérem: zajišťuje přenos živin, plynů a hormonů do buněk a z buněk odvádí produkty metabolismu do krve, odkud jsou posléze odstraněny;
• podílí se na odstraňování produktů metabolismu nahromaděných v těle;
• má také obrannou funkci: zajišťuje imunitu a krevní srážlivost;
• termoregulační funkce: rozvádí teplo z metabolicky aktivních orgánů do periferních oblastí těla; při zvýšení tělesné teploty nebo teploty okolí voda posiluje vypařování tekutin pokožkou a sliznicemi – v důsledku dochází k uvolňování tepla a tělesná teplot se normalizuje;
• umožňuje a zajišťuje fyzickou aktivitu organismu: už ztráta pouhých 5 procent vody z organismu prudce snižuje možnosti jeho fyzické i duševní aktivity.

Kolik máme pít?

Voda se do těla dostává prostřednictvím trávicího traktu. Odchází z něj několika způsoby: společně s močí a stolicí, plícemi v podobě páry, pokožkou v podobě potu. Množství tekutiny, které potřebujeme, je dáno její každodenní ztrátou. Zopakujme, že u dospělého to v průměru představuje asi 2,4 litru vody.

Za horkého počasí, v teplotně extrémně náročných pracovních provozech a při velké fyzické zátěži se ztráta vody i několikanásobně zvyšuje. Tyto ztráty je třeba plně kompenzovat, protože nedostatek vody v organismu narušuje jeho životní činnost. Napít by se člověk měl ještě dříve, než pocítí žízeň. Po celý den by měl svému organismu zajišťovat plynulý příjem tekutin.

Nedostatek tekutin způsobuje dehydrataci organismu, kterou nejdříve pocítí mozkové buňky. Projevuje se to bolestmi hlavy, při delším trvání dehydratace může docházet až k psychickým poruchám. Pocit žízně se dostavuje již při ztrátě tekutin o objemu 2% tělesné hmotnosti. Ztráty vyšší vedou k poklesu fyzické i psychické výkonnosti, způsobují pocity slabosti, nevolnosti i křeče. Dlouhodobý nedostatek tekutin vede ke zvýšené trvalé únavnosti, poklesu výkonnosti fyzické i duševní a výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku ledvinových kamenů



Jak pít ?

Pravidlem by mělo být vypití půl litru obyčejné čisté vody 20-30 minut před jídlem. Nepijte během jídla ani hned po něm. Voda jednak ředí žaludeční šťávy, jednak splachuje trávicí šťávy ze slinivky břišní, které čekají na zapojení do trávicího procesu ve dvanácterníku. Trávenina, ve kterou se mezi tím jídlo v žaludku změnilo, je odsouzena ke kvašení a zahnívání. To vede k pocitům plného břicha, nadýmání a nevolnostem.

Předejít těmto potížím většinou můžeme tím, že se napijeme před jídlem a po jídle pijeme nejdříve za půldruhé hodiny. Vodu před jídlem můžete vypít na několikrát nebo naráz, na tom vcelku nezáleží. Pokud snad po jídle berete léky a potřebujete je zapít, vystačte s jedním douškem.

Vytvořit si pravidlo vypít půl litru vody před jídlem je vhodné nejenom z výše uvedených důvodů trávení potravy, je to také záležitost psychologická. Čas neúprosně běží a lidé stárnou. Je typické pro starší osoby, že ztrácejí pocit žízně a pijí hluboko pod nezbytnou normu. Pokud si zvyknete automaticky se důkladně napít před každým hlavním jídlem, zachováte si tento návyk i do vyššího věku. Zajistíte si dostatečné zavodnění buněk těla, větší odolnost vůči různým onemocněním a pomalejší stárnutí.