Záplava kardiovaskulárních příhod v rozvinutých zemích a zjištění, že jedním z hlavních činitelů při jejich vzniku je vysoká hladina cholesterolu způsobily, že před nějakými 20-30 lety se vejce ocitla na indexu. Doporučováno bylo konzumovat nejvíce dva žloutky týdně.
Vajíčka však poskytují lidskému organismu také pro jeho vývoj a správné fungování velice prospěšné látky. Pokračující vědecký výzkum v této oblasti pak vedl k poznání, že samotný cholesterol v potravě u většiny lidí nezvyšuje cholesterol v krvi; to způsobují převážně nasycené mastné kyseliny obsažené v živočišných tucích. Holandští vědci už před více než 25 lety zjistili, že vysoká spotřeba vajec ovlivní hladinu cholesterolu v krvi pouze u přibližně každého čtvrtého jedince.
Řada studií navíc potvrdila, že konzumace vajec zvyšuje i krevní hladiny «hodného“ cholesterolu (HDL), který chrání naše tepny před aterosklerózou.
Mírná konzumace vajec (jeden kus denně) neohrožuje naše zdraví, naopak. Výjimku tvoří pacienti s poruchou látkové výměny tuků s výrazně vysokými hladinami cholesterolu v krvi (nad 8 mmol/l), pacienti s cukrovkou a někteří alergici.
-
Vejce jsou lehce stravitelná
Vaječný bílek tělo stráví z 98 procent (žloutek až 100 procent). Ze všech potravin je vaječný bílek tou nejhodnotnější bílkovinou, protože má optimální složení aminokyselin. Je biologicky hodnotnější než bílkoviny z masa nebo mléka. Je to výtečný stavební materiál nových buněk, důležitý pro tvorbu a udržování svalové hmoty.
Jedno vejce denně pomáhá při hubnutí. Je výživné, rychle zasytí a snižuje chuť k jídlu. Zvláště užitečné je vejce snídat. Organismu vejce pomáhají s kontrolou hormonu hladu – grelinu. Nebudete se přejídat a budete se cítit dobře.
-
Vejce obsahují velké množství prospěšných látek
Vejce patří mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek. Kromě bílkovin obsahuje velký soubor vitamínů: A , D , E , B1, B2, B5, B7, B12 a kyselinu listovou (vitamín B9). Z minerálních látek sodík, draslík, vápník, fosfor, železo, zinek, mangan, jód a selen. Krom toho je vejce zdrojem barviva lutein, které svými antioxidačními účinky brání vzniku makulární degenerace a je prevencí rizika vzniku šedého zákalu.
-
Zdravé kosti a zuby, zdravá kůže, nehty a vlasy
Krom jiného obsahuje vejce vápník, vitamín D a Biotin-vitamin B7 (někdy označován jako vitamin H). Vápník a vitamín D potřebují naše kosti i zuby, jsou prevencí vzniku osteoporózy. Pro zdravý vzhled pleti, nehtů a vlasů má zásadní význam Biotin. (Biotin krom toho snižuje hladinu krevního cukru, má mírné antioxidační účinky a zmírňuje bolesti ve svalech).
Vejce naměkko ke snídani tak není jenom pochoutkou, ale také dobrou prevencí některých zdravotních problémů.
-
Vejce podporují mozek
Vaječný žloutek obsahuje velké množství cholinu. To je základní stavební kámen acetylcholinu, hlavního neurotransmiteru (přenašeče vzruchové informace mezi nervovými buňkami) v lidském organismu. Konzumací cholinu zlepšujeme paměť, rychlou rekaci na podněty a svalovou koordinaci. Také u dětí starších tří let, pokud se u nich dříve neprojevily nějaké alergické reakce, by mělo mít vejce své denní místo ve výživě. Přispívá ke zdárnému rozvoji mozku a hormonálního pozadí.
-
Vejce snižují riziko vzniku aterosklerózy
Vejce obsahuje mnoho lecitinu, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a má i řadu dalších pozitivních vlastností. Ve vejcích převládají pro zdraví příznivější nenasycené mastné kyseliny. I ty snižují hladinu cholesterolu a krevních tuků. Navíc přispívají k pružnosti cév, působí proti zvýšené tvorbě krevních sraženin, mají protizánětlivé účinky atd. Pokud vajíčka mírně ovlivňují cholesterol, obvykle zvýší víc ten hodný (HDL) a méně ten zlý (LDL).
Nejvhodnější ke konzumaci jsou vejce vařená, ať už natvrdo nebo naměkko. Jejich trávení je snazší než u vajec smažených a vyhneme se negativům přidaných tuků.
Pět příznaků nedostatku bílkovin v organismu
S čím si banány poradí lépe než prášky