Abychom ze svého jídelníčku vyloučili cukr, nestačí uklidit ze stolu cukřenku a smutně popíjet neslazený čaj nebo kávu bez pečiva. Vyřazení cukru je hotová detektivka s prvky dobrodružného románu i dramatu, určitě však se šťastným koncem. Chcete-li tímto způsobem vyzkoušet sami sebe, podívejte se na následujících pět bodů. Možná vám budou v něčem užitečné.
1. Pozor na skrytý cukr. Přidaný cukr nenajdeme ani zdaleka pouze tam, kde by to bylo logické – ve sladkostech, v pečivu nebo čokoládě. Cukr najdeme i ve zcela nečekaných, sladkou chutí se nevyznačujících potravinách, jako jsou chleba, majonéza, uzeniny, konzervovaná zelenina, jogurty, sojová omáčka a další desítky a stovky potravin obsahujících skrytý cukr. Pozor musíte dát také na zálivky salátů a různé dipy. Kontrolujte proto důsledně etikety na každé potravině, kterou chcete koupit.
2. Výrobci nás často klamou. Protože trend odmítání cukru nabírá raketové obrátky, výrobci se tomu přizpůsobují a obvyklé produkty dávají na trh s hrdým nápisem „bez cukru“. Cukr nahrazují umělá nebo různá přírodní sladidla. Pokud chcete získat nějaký reálný užitek, musíte umět prohlédnout marketinkové pasti, které na vás výrobci straží. Cukr se často ukrývá pod maskou více než šedesáti různých možných názvů – maltodextrin, melasa, maltóza, fruktóza, sirupy různého druhu, cukr hnědý, cukr třtinový… všechno to není nic jiného, než prachobyčejný, stále stejný cukr.
3. Náhražky cukru jsou podvod páchaný na sobě samém. Jestliže se tělu a mozku dostane sladké chuti cestou nějaké náhražky, nic podstatného se na závislosti na cukru nezmění. Jistě, moderní sladké náhražky jsou nekalorické, některé z nich nezvyšují krevní cukr, jenomže stejně tělu dodáváte sladkou chuť. Pokud jste si uvědomili svoji závislost na sladkém a pokud se po malém kousku nedokážete zastavit, bude to stejné, i když sladkou chuť dodá potravině sladká náhražka. Musíte si ujasnit prvopříčinu svojí závislosti na sladkém a nehledat náhradu. Zamyslete se kupříkladu nad složením svého jídelníčku.
4. Cukrový zlom je nevyhnutelný, jinak by to nebylo to pravé drama. Cukr vyvolává stejnou závislost jako droga, takže určitě narazíte na prostě nepřekonatelnou touhu po něčem sladkém. Asi tak po třech až čtyřech dnech bez cukru můžete mít bolesti hlavy, můžete se cítit vysíleně, nejspíš budete mít špatnou náladu a budete nervózní. To je naprosto normální. Někdy se tomu říká cukrový zlom. Je to stav, který po několika dnech přejde, pokud ve svém odmítání cukru vytrváte. Důležité je svůj stav sledovat a zbytečně se v tomto období nepřetěžovat. Pokud předem víte, že vás čekají nějaké stresové zážitky – například důležité vystoupení před publikem nebo zkouška, naplánujte si své odvykací období na nějaký jiný čas. Pro organismus je odvykání cukru samozřejmě zátěž a v případě dalšího stresu byste mohli podlehnout, dopřát si sladkého co hrdlo ráčí, a ztratit tak notnou dávku sebedůvěry.
5. Morální podpora a pozitivní naladění jsou zárukou úspěchu. Zříci se cukru docela sám je těžké. Kolem je plno svodů a stejně nikdo o vašem rozhodnutí neví… Jestliže každý den chodíte do zaměstnání kolem voňavé kavárničky, kolega má ve zvyku přinášet ráno do práce pečivo a kolegyně při každé příležitosti nějaký ten dortík… Po poledni výkon obvykle klesá, člověk se hůř soustřeďuje a malá čokoládka je přece opravdu jen maličká… Jak se máte udržet? Je proto daleko lepší obklopit se lidmi, kteří usilují o totéž, nebo alespoň takovými, kteří vás budou podporovat, nesvádět vás k porušení svého předsevzetí a naopak vám fandit.
10 základních pravidel intuitivního stravování
Žlutá barva a trávení