Dietní omezení – kde je hranice?

Mánie stravovacích zákazů a příkazů drží především ženy už dlouhou dobu. Zdá se však, že její intenzita spíše vzrůstá, než aby klesala. Jedna potravina za druhou je nemilosrdně vyřazována z jídelníčku a dávána do klatby. Nakolik jsou různá potravinová omezení podložená? A je možné je porušovat?

Oxaláty, lektin, kyselina fytová, lepek, kasein… Všechny tyhle a spoustu jiných strašlivě nebezpečných věcí obsahují chleba, mléko, zelenina, ovoce, semínka, ořechy, luštěniny i obiloviny. Kdybychom si dali jen trochu práce, určitě bychom něco škodlivého našli i ve všech dalších druzích potravin. Čeho se obáváte kupříkladu vy? Kolik potravin máte na svém seznamu zakázaných jídel? Přemýšlím nad tím proto, že poslední dobou pravidelně čtu anebo slyším vyprávět historky o přísných zákazech, o obavách z toho či onoho, a všechno to souvisí s potravinami.

Ne tak dávno na schůzce v jedné berlínské restauraci, v níž se podávají pouze organická jídla lokálního původu, mohla paní, s níž jsem se tam sešla, zkonzumovat jedinou věc – teplou vodu s citronem. A to pro citron běžela obsluha vedle do obchodu, protože jako nikoli místní potravina nebyl součástí běžně nabízeného menu. Kvůli potravinovým zákazům tak vešla v nemilost nakládaná zelenina (do zálivky totiž přidávali trochu cukru) i maso (při přípravě bylo použito máslo anebo slunečnicový olej, ale paní může jen olivový). Bylo to krásné místo plné pohody, ale místo požitku zůstal jen nepříjemný nádech stresu… Jiná klientka, která částečně přešla na autoimunitní protokol, se rozhodla raději se k vyřazovaným potravinám zpátky nevracet – měla z toho obavy. Po nějakém čase si uvědomila, že mizerně spí, ztratila potěšení z jídla i ze života… A co teď s tím?

Nakolik oprávněná jsou podobná omezování? Kde je hranice? Nakolik podložený je strach z oxalátů a dalších podobných strašáků? Je prospěch z vyřazení některých potravin větší než škody způsobené stresovým stavem? Na co všechno musí člověk brát zřetel, chce-li si na tohle sám odpovědět! Klíčová otázka zní: Necítíte se dobře?Máte snad problémy se zdravím, jejichž příčiny jste zatím nezjistili?

Jestliže ano, pak dočasné vyřazení některých potravin může být jistě dobrou metodou, která vám může pomoci. Ale nesmíte zapomenout na slovo „dočasné“. V něm je totiž podstata. A krom toho – jde-li o zdravotní problém, není snad logické vyhledat jako prvního lékaře? Vždyť i on vám může doporučit určitá omezení, nasadit vám nějakou dietu, jak ji některá onemocnění přímo vyžadují. Na rozdíl od vás má však lékař představu o tom, co s čím jak reaguje, které živiny mohou být dočasně omezeny a u kterých to nepřichází v úvahu. Když si jídelníček omezíte sami, stejně se nejspíš nedozvíte odpověď na otázku, kvůli které jste tento experiment podstupovali. Omezením pestrosti potravy omezíte také některé stopové prvky, což může způsobit nárůst stresu vyvolaného nutností ustavičně hlídat nepřekročení zákazu. Utrpět může i váš společenský život, protože v restauraci budete pracně vyhledávat variantu, kterou si můžete dát, budit nežádoucí pozornost atd. atp. O stravování v zaměstnání a zvědavých dotazech kolegů ani nemluvím.

Jestliže nemůžete prohlásit, že byste se necítili dobře, jestliže nemáte zdravotní problémy, je svrchovaně důležité, abyste si odpověděli na otázku, proč to vlastně děláte. Jakou motivaci máte k tomu, abyste se takhle omezovali? Pokud jste někde četli, že je něco škodlivé, radím vám nejprve se párkrát zhluboka nadechnout a pomalu vydechnout. Vždyť dneska se můžete dočíst o škodlivosti prakticky každé potraviny. Od kopřiv až po maso. Nejlepší je zamyslet se nad tím, zda vám to škodlivé „něco“ dosud způsobilo nějaké potíže. Cítili jste se po něm nesví? Pozorujete snad na sobě některé z popisovaných příznaků údajně onou zakázanou věci způsobovaných? Například kyselina šťavelová může nesporně někomu způsobit problémy třeba v podobě ledvinových kamenů. Problémy může působit káva, ořechy, mléko… Jistěže. Jenomže jsou také součástí zdravé výživy drtivé většiny lidí. Většina rostlin obsahuje látky, kterými se rostliny chrání před živočichy, včetně člověka, a mohou tedy být do určité nevelké míry toxické.

Omezení zaváděná bez jejich ověřené nezbytnosti mohou vést k narušení stravovacích návyků a vztahu k jídlu, které jsou pro každého z nás bez výjimky důležitou součástí života i zdraví. Mohou způsobit zvýšení úrovně stresu, a tím i stresového hormonu kortizolu, a vyvolat epigenetické změny v expresi genů podílejících se na stresové odpovědi některých onemocnění, což se může projevit minimálně v podobě sklonů k úporné nadváze u následujících tří generací. Může docházet k zadržování tekutiny a zvýšení kortizolu, což dále posílí celkový stres a bude to inspirací pro nová omezení…

Jak s tím naložit? Možností je několik. Je faktem, že lidé v současnosti žijí v hojnosti a dostatku, jimž není přizpůsoben ani lidský hormonální systém, a není na ně adaptován ani ten, kdo o celkovém potravinovém chování rozhoduje – mozek. Proto bez jakéhokoli omezování by to jistě nešlo. Zvláště to platí u průmyslově zpracovaných potravin, cukru, průmyslově zpracovaných olejů nebo potravin, o nichž je známo, že jsou silnými alergeny. Většinou každý ví, čemu je doporučováno se raději vyhnout, nebo na co je on sám osobně citlivý či alergický. Co mu nedělá dobře. Po čem ho pálí žáha, nebo co ho nadýmá. Nemá však smysl se ve jménu zdravého životního způsobu zříkat výživných, i když individuálně na lidské zdraví rozdílně působících potravin jako jsou mléko, luštěniny, obilniny, brambory, káva nebo víno.

Co můžete vyzkoušet, je pravidlo 80:20. To znamená, že v osmdesáti procentech případů se budete držet své obvyklé stravy a už předem si naplánujete vyloučení některých potravin při každém pátém jídle.

Stejně tak si můžete naplánovat, že třeba dva dny v týdnu si nebudete hlídat kalorie nebo poměr bílkovin, tuků a sacharidů. Ani jedno jistě není důvodem, abyste se přejídali. Někdy se však stává, že právě tyto dny prosté zákazů, omezování a sebekontroly, vedou naopak ke snížení váhy, což je důsledkem sníženého stresu a s tím spojeným poklesem kortizolu a obnovené rovnováhy tekutin a solí v organismu. Dopřejte si co nejvíce životní svobody, pestrosti, rozmanitosti a radosti také v oblasti stravování. Mějte z jídla potěšení. Radost a uvolnění mají nepochybný terapeutický efekt – o nic menší než jídlo.

Julia Bogdanová