Zlepšení zraku metodou Williama Batese

William Bates (1860-1931) byl americký lékař, který se specializoval především na oční lékařství. Kladl si otázku, proč se zrak s věkem zhoršuje a proč když lidé dostanou brýle proti krátkozrakosti, objeví se v jeho ordinaci po nějaké době znovu, protože problém se opět zhoršil. Dospěl k závěru, že brýle sice umožní ostré vidění, sám problém však nejen nezlepší, ale zhorší. Vidění dále ochabuje.

Bates byl přesvědčen, že za vším jsou oční svaly. Lidským okem v harmonické souhře pohybují okohybné zevní svaly zajišťující souměrné pohyby očí a také potřebnou zrakovou ostrost. Jejich stav tedy rozhodujícím způsobem ovlivňuje kvalitu vidění. Bates byl přesvědčen, že důležitá je především náležitá uvolněnost očních svalů. Problém spatřoval v jejich přetíženosti, v jejich až křečovitém napětí po většinu dne. Řešení našel v sestavě cviků, které měly oku pomoci relaxovat a zároveň okohybné svaly posílit. Vvybízel k uvolnění očního svalstva i mysli, která je konec konců ovládá. V roce 1920 shrnul své názory a popis cvičební metody zlepšující zrak v knize „Lepší zrak bez brýlí“.

Oficiální oftalmologie doposud možnost ovlivnění či dokonce zlepšení zraku nějakým cvičením nepřipouští. Batesova metoda se však dočkala nejenom popírání či dokonce odsuzování, ale také tisíců zastánců v podobě lidí, kteří ji vyzkoušeli. Existuje řada zdokonalení a doplnění soustavy Batesových cviků, speciální kurzy i cvičitelé. A našli se i odborníci, kteří si chtěli ověřit, jak to s tím ovlivněním zraku pomocí sestavy cviků je.

V roce 2010 poskytl americký Národní institut pro stárnutí (National Institute on Aging), který má na starosti sledování a vytváření podmínek zachovalého zdraví pro starší občany USA, třímiliónový grant na studii ověřující možnosti a reálné zlepšení zraku cestou cviků zaměřených na vidění. Všechny v jejím rámci zkoumané osoby přesáhly 65 let věku. V listopadu téhož roku byly v odborném časopisu Journal of Vision zveřejněny jednoznačně pozitivní výsledky. Zlepšil se nejenom zrak, ale také celkový stav zkoumaných osob.

Ve stejném roce prokázal oftalmolog Earl L. Smith III. z university v Houstonu, že zrak primátů se zcela zdravýma očima negativně ovlivňuje nasazování čoček nebo brýlí. Dodejme, že oční soustava primátů a člověka je prakticky totožná. Existují i jiné studie, které jsou potvrzením možnosti ovlivnění stavu a výkonu oka cvičením speciálních cviků. I když jednoznačné prokázání tohoto vlivu a specifikování vad, na které případně cvičení působí uzdravujícím či podpůrným způsobem, čeká ještě dlouhá cesta, zdá se, že šmahem ho odmítat není není zrovna to nejlepší řešení.

Přinášíme vám jednu ze sestav založených na Batesově přístupu k ochabování zraku. Cviky provádějte v klidném prostředí, alespoň hodinu po jídle a bez brýlí. Cvičte jednou denně 10 minut. Po třech až čtyřech měsících byste měli vnímat zlepšení. Zrak se vám může zlepšit o 2-3 dioptrie.

Cviky provádějte pomalu, dýchejte při cvičení zvolna a stejnoměrně. Můžete cvičit vsedě i vestoje.

Při všech cvicích soustřeďujte vědomí na oblast mezi obočím. Snažte se také během cviku nemrkat.

Sestavu byste měli provádět jako celek, nedělit ji na části.

Sestava cviků ke zlepšení zraku

Cvik 1. Špičku ukazováčku přiložíme ke špičce nosu – prst je přitom rovnoběžný s podlahou. Bez mrkání zaměříme pohled na špičku prstu. Prst držíme na špičce nosu, pohled je koncentrován na něj. Pomalu se zhluboka nadechneme a vydechneme. 1-3 opakování.

Cvik 2. Provedení analogické prvnímu cviku, v tomto případě však špičku prstu přiložíme mezi obočí. 1-3 opakování.

Cvik 3. Koneček pravého ukazováčku přiložíme ke špičce nosu a soustředíme na ni pohled. S pomalým hlubokým nádechem prst oddalujeme od nosu co možná nejdál – buď jak nám to umožňuje paže, nebo do ztráty ostrosti vidění. Stále se díváme na koneček prstu. S pomalým výdechem ho vracíme na špičku nosu. 1-3 opakování

Cvik 4. Provedení analogické třetímu cviku, tentokrát však se koneček prstu dotýká oblasti mezi obočími. 1-3 opakování

Cvik 5. Hlavu zakloníme co možná nejvíce dozadu. Díváme se na špičku nosu. Zhluboka se nadechneme a vydechneme. 1-3 opakování.

Cvik 6. Hlavu zakloníme co možná nejvíce dozadu. Díváme se na oblast mezi obočím. Zhluboka se pomalu nadechneme, poté zhluboka pomalu vydechneme. 1-3 opakování.

Cvik 7. Provádíme vsedě na židli. Záda jsou napřímená. Natáhneme před sebe paži, malíček a prsteníček přitiskneme palcem k dlani, ukazováček a prostředníček zvedneme nahoru „do V“. Dlaň otočíme hranou před obličej ve vzdálenosti asi 10-12 cm. Pozorujeme konečky prstů.

S pomalým nádechem začínáme pohybovat paží doprava až nadoraz, očima přitom stále fixujeme konečky prstů.

S výdechem pomalu vracíme ruku do výchozí polohy, přičemž oči stále fixují konečky prstů.

Poté s nádechem opakujeme totéž na druhou stranu, tedy doleva.

Opakujeme třikrát na každou stranu, potom opakujeme s druhou rukou.

Cvik 8. Zhluboka se nadechneme a zavřeme oči. Poté zvolna vydechujeme a při výdechu lehce masírujeme oční bulvy druhými články palců na obou rukách. Na konci výdechu dech zadržíme, otevřeme oči, zakryjeme je těsně dlaněmi a po dobu celé výdrže je držíme na očích. Dech zadržujeme tak dlouho, jak dokážeme. Oči jsou při tom otevřené a uvolněné. Provedeme jedenkrát.

Cvik 9. Cvik provádíme vestoje, s otevřenýma očima. Představte si veliké písmeno X, zabírající celé vaše zorné pole. Kromě dvou obvyklých křížících se čar má jednu prostřední čáru navíc. Budete přeskakovat očima z konce jedné čáry na druhý – levý horní bod, pravý dolní bod atd. Pohyby očí jsou prudké, v krajním bodu se zrak krátce bez mrkání zafixuje a opět přeskočí jinam. Dýchejte zvolna, bez zadržování dechu. Pořadí krajních bodů, na kterých zafixujete pohled, měňte náhodně, tak, abyste na každém z nich zafixovali pohled třikrát.

Cvik 10. Provádí se vestoje. Budete očima „kreslit“ kříž. Pohyb očí bude nejprve vertikální. V maximální možné míře zvedejte oči nejprve nahoru-dolů, potom do stran při kreslení vodorovné čáry. V každé z krajních poloh pohled krátce zafixujte. Poté kreslete očima dva kříže najednou a nakonec tři. 10-15 opakování.

Cvik 11. Budete pohledem „kreslit“ na stěnu čtverec, rozdělený na čtyři části. V každé z částí čtverce si myslete kruh. V mysli tyto kruhy roztáčejte, nejprve jeden po druhém, potom současně dva, tři a čtyři. Poté roztáčejte kruhy, které jsou proti sobě, každý na opačnou stranu a nakonec se všechny čtyři kruhy budou otáčet najednou, na různé strany. Cvik provádějte 1-2 minuty.

Cvik 12. Opisujte očima osmičky: vodorovnou, svislou a dvě úhlopříčné. Plocha fixace pohledu je blízko obličeji. Každou z osmiček opisujte nejprve na jednu stranu, poté na druhou. 1-2 opakování na každou stranu.



Cvik 13. Pomalu opisujte očními bulvami kruh – nejprve s otevřenýma očima, potom se zavřenýma. Rytmus otáčení měňte, poloměr kruhu, který bulvy opisují, ať je co největší. 10-15 opakování.

Cvik 14. Krátce pohlédněte na jasný zdroj světla (vycházející nebo zapadající slunce, lampa s matným stínidlem atp.) Oči zakryjte dlaněmi a snažte se jakoby vtáhnout světelnou skvrnu do oblasti mezi obočími. Na světelný zdroj se můžete dívat až jednu minutu, podmínkou jsou stíidlo na lampě a východ nebo západ u slunce. Opakujte třikrát.

Cvik 15. Nechte v umyvadle ustát čistou vodu tak, aby získala pokojovou teplotu. Ponořte do ní obličej s otevřenýma očima a zamrkejte. Opakujte třikrát až pětkrát. Potom naberte plná ústa vody, nakloňte se nad umyvadlo a do vykulených očí si plnými hrstmi stříkejte vodu. Opakujte desetkrát.

Dechové cvičení

Doporučuje se ukončit uvedená cvičení očí speciálním dechovým cvičením, stimulujícím přítok krve k očím.

Hlad po kyslíku je v moderní společnosti čím dál vyšší. Jak narůstá znečištění životního prostředí, snaží se lidé stále více zajistit tělu dostatečný přísun kyslíku z čistého vzduchu. V očích způsobuje nedostatek kyslíku zvýšení svalového napětí, svaly ochabují a vidění ztrácí ostrost.

Jsou-li oči v pořádku, představuje schopnost vidění natolik podvědomý, zcela přirozený proces, že všehny ostatní tělesné svaly jsou uvolněny. Platí to i o svalech prsních, zajišťujících přirozené hluboké dýchání. Když se však okohybné svalstvo napíná, je zpravidla narušen také přirozený, bezproblémový dech. Dýchání je stísněné kvůli neúměrné staženosti prsního svalstva. Tím je výrazně omezen přísun tolik potřebného kyslíku do organismu.

Při provádění dechového cvičení si otevřete okno dokořán, nebo máte-li možnost vyjděte ven, aby přísun kyslíku byl co nejvyšší. Před cvičením se několikrát zhluboka nadechněte, abyste „probudili“ krev. Tak bude připravena dodat kyslík očím.

Zhluboka se nadechněte, zadržte bez vydechnutí dech a předkloňte se s mírným pokrčením kolen tak, abyste hlavu měli níže než srdce.

Krev obohacená kyslíkem nyní proudí do hlavy a k očím. Vydržte v této pozici než si v duchu napočítáte do pěti, tedy 5 vteřin.

Varování! Může se vám zatočit hlava, proto tento cvik provádějte bez nějakého vědomého úsilí, nic nepřekonávejte. Jak budete nabývat praxe, točení hlavy bude vzácnější a později se už nebude objevovat.

Po týdenním každodenním cvičení dokážete dech zadržet na 10 vteřin.

Dechové cvičení je velmi důležité. Kyslík spaluje toxiny a odpady v krevních očních kapilárách a okohybných svalech. Oběh krevní je posílen, cirkulace krve očními tkáněmi je rychlejší, a oči se tak čistí.