8 důvodů, proč pravidelně jíst mrkev

Mrkev je jedním z nejznámějších a nejrozšířenějších druhů zeleniny. Je velmi pohledná a také velmi zdravá. Typickou zářivou barvu raného druhu – karotky – zná snad každý. Právě barva signalizuje zdraví, protože je příznakem přítomnosti důležitého antioxidantu betakarotenu, který je v mrkvi významně zastoupen. Co všechno ještě mrkev obsahuje? Vitamíny B, C, D, E a K, lecitin, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, sodík, vápník, hořčík, jód, draslík, fosfor, železo, měď, mangan a selen. Pokud si mrkev dáváte pravidelně, děláte pro sebe dobrou věc:

1. Mrkev snižuje hladinu cholesterolu

Bylo dokázáno výzkumem, že konzumace karotky snižuje krevní cholesterol. U sledovaných osob, které pravidelně snídaly syrovou karotku (20 Dg), došlo ke snížení hodnot až o 11 procent. To je velmi významné pro zdraví srdce, protože právě vysoký cholesterol je jedním z rizikových faktorů vzniku srdečních onemocnění.

2. Syrová mrkev na zácpu, vařená na průjem

Zácpy provokují vznik hemoroidů a mohou stát u vzniku rakoviny střeva. Buněčné stěny mrkve jsou tuhé a nerozpustná mrkvová vláknina silně omezuje možnost vzniku zácpy. Na druhou stranu dobře povařené mrkvové pyré dokáže zastavit i úporný silný průjem a léčí střevní katary.

3. Mrkev pro oči i imunitu

Mrkev je bohatá na betakaroten, prekurzor vitamínu A, který vyživuje sítnici. Podílí se tak na kvalitním vnímání zrakového vjemu na sítnici. Pomáhá rovněž při šerosleposti, někdy označované jako „kuřecí slepota“ – neschopnosti oka přizpůsobit se šeru nebo tmě, přestože denní vidění je ostré. Už dříve vědecký výzkum marylandského National Eye Institutu potvrdil, že některé druhy potravin pomáhají chránit oči. Preventivně působí takové, které obsahují velké množství antioxidantů – především betakarotenu, vitamínu C, vitamínu E, luteinu a zinku. Vysoký obsah betakarotenu v mrkvi také snižuje riziko vzniku šedého zákalu a makulární degenerace, k níž někdy dochází vlivem stárnutí oka.

Obsah stopového prvku selenu má velký význam pro lidskou imunitu. Už lidoví léčitelé kdysi doporučovali mrkvovou šťávu slabým, neduživým dětem, které často onemocněly, dětem nekojeným a rekonvalescentům. Posílení celkové odolnosti bylo jedním z důvodů, proč na mrkev nedali dopustit, ačkoli o selenu nebo vitamínu C neměli tenkrát ani potuchy.



4. Mrkev zpevňuje kosti

V mrkvi je obsažen vitamín K1, který má velký význam nejen pro správnou srážlivost krve, ale také zdravý metabolismus kostí i cévních stěn. Podporuje mineralizaci kostí a brání vzniku osteoporózy. Zpevnění kostí bylo dalším důvodem sympatií lidové medicíny k oranžové zelenině.

5. Mrkev snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění.

A to nejen už vzpomínaným příznivým působením na hladinu cholesterolu v krvi. Mrkev obsahuje karotenoidy alfa a beta karoten a také lutein. Ty mají velmi silný antioxidační účinek, to znamená, že brání poškozování buněk volnými radikály. Chrání organismus před chorobami srdce a brání kardiovaskulárním komplikacím.

6. Mrkev snižuje riziko rozvoje mnoha druhů rakoviny

Mrkev obsahuje pektin, který na sebe dokáže vázat až osmdesát procent těžkých kovů z prostředí. Chrání tak organismus před intoxikací některými rakovinotvornými látkami. Už v roce 1986 došli v jedné ze svých studií němečtí vědci k závěru, že mrkev snižuje riziko vzniku rakoviny slinivky břišní. Stejný účinek mají při pravidelné konzumaci také citrusy. Počátkem osmdesátých let byl na Kalifornské universitě v Bethesdě podniknut rozsáhlý výzkum vlivu betakarotenu na rakovinu plic. Celých devatenáct let zkoumal doktor Richard Shekelle dva tisíce mužů s tímto onemocněním a na závěr jednoznačně doporučil karotkovou dietu. Výzkum naznačuje, že betakaroten má vliv i na pozdní stádia nemoci. Bývalí kuřáci by měli jíst karotku pravidelně. Studie ukazují příznivý vliv betakarotenu na snížení výskytu rakoviny hrtanu, jícnu, prostaty, močového měchýře a dělohy. Vláknina, jíž je v mrkvi dostatek, je prevencí rakoviny tlustého střeva. Předmětem výzkumu je v mrkvi rovněž obsažený bioaktivní polyacetylen C 17 a jeho omezující vliv na riziko vzniku leukémie. Doporučit lze samozřejmě nejen pravidelnou konzumaci karotky nebo šťávy z ní, ale i jiné zeleniny bohaté na betakaroten.

7. Mrkev pomáhá hubnout

Vláknina v mrkvi pomáhá zrychlit metabolismus a zároveň dodává pocit sytosti. Kromě uvedených prospěšných látek mrkev obsahuje bílkoviny a tuky a asi 6 procent sacharidů. Z devadesáti procent ji tvoří voda. Je proto velmi málo kalorická, ve 100 gramech mrkve dostáváte pouze 125 kJ. Říká se, že kalorická hodnota mrkve je záporná, protože k jejímu strávení vydá tělo více energie, než z ní získá. Některé diety jsou na mrkvi jako na hlavní složce založeny. Nejčastěji nabízejí mrkvovou polévku, mrkvový salát a čerstvou mrkvovou šťávu. Za den by měl člověk při této dietě zkonzumovat asi 40 Dg mrkve, ať už čerstvé nebo tepelné zpracované.



8. S mrkví i na Alzheimera

Tým amerických vědců vedený doktorkou Francine Grodsteinovou z bostonské nemocnice Brigham and Women’s Hospital zveřejnil v roce 2007 výsledky své studie vlivu betakarotenu na riziko ztráty a paměti a vzniku demence v časopise Archives of Internal Medicine. Šlo o první klinický výzkum, který ukázal, jak chránit paměť, dokud je člověk zdravý. Výzkum byl rozsáhlý a dlouhodobý – zkoumal více než 6 tisíc osob po dobu osmnácti let. Doktorka Grodsteinová zdůraznila, že k dosažení účinku musí být užívání betakarotenu dlouhodobé.

Na závěr několik poznámek. Jednak připomínáme, že výčet blahodárných účinků mrkve není úplný. Například její pravidelná konzumace neobyčejně svědčí zdravému, svěžímu vzhledu pokožky, kterou chrání před následky slunění i projevy stárnutí. Chcete-li získat z mrkve především tolik prospěšný betakaroten, jezte ji tepelně upravenou s trochou tuku. Zatímco ze syrové mrkve získáte asi jen 3-5 procent betakarotenu, z dušené to může být až 60 procent. Tuk je nezbytný proto, aby se užitečné látky mohly rozpustit – to neplatí jen o betakarotenu, ale například i o vitamínu K. Tepelnou úpravou ovšem snížíte obsah vitamínu C. Pozornost věnujte i tomu, jakou mrkev kupujete. Například při výrobě tak zvané „baby mrkve“, která se prodává balená, jsou používány různé chemické lázně, aby mrkvičky byly jedna jako druhá – kupříkladu lázeň chlorová.

Bohužel i komerčně pěstovaná mrkev patří k zelenině ošetřované pesticidy a jak prokázala kontrola Státní potravinové a zemědělské inspekce v roce 2013, přes polovina takto pěstované mrkve nějaké zbytky pesticidů obsahuje. Máte-li možnost, kupujte mrkev od opravdu vyzkoušeného pěstitele na trhu. Vybírejte nepoškozené, pevné, jasně oranžově či červeně zbarvené mrkve. A samozřejmě i pranou mrkev důkladně oškrábejte a umyjte.

Věděli jste, že existuje Mezinárodní den mrkve? Pod názvem International Carrot Day je jím od roku 2003 4. duben. Kromě České republiky mrkev oslavují také ve Francii, Itálii, Švédsku, Rusku, Austrálii, Velké Británii a Japonsku. Pořádají se párty, večírky a i dětské oslavy s kostýmy a mrkvovými recepty od mrkvových muffinů a dortů až po mrkev s česnekem. Mezinárodní den mrkve má svou stránku i na Facebooku.