7 tajemství těch, kteří nikdy nejsou nemocní

Těžko se najde někdo, kdo rád marodí. Člověk se cítí pod psa, vypadá pod psa, veškerý výkon taky pod psa a na nějakou zábavu nemá vážně ani pomyšlení. Jsou však lidé, kteří neonemocní nikdy a jsou stále ve skvělé formě. Leckdo by dal hodně za to vědět, jak to vlastně dělají.

Pokusili jsme se to tajemství odhalit a přišli jsme na sedm věcí, které pro tyhle superodolné jedince platí generálně. Zkuste je napodobit.

Pijí spoustu vody

Pitný režim je zárukou pevného zdraví. Až téměř 70 procent lidského těla je tvořeno vodou. Tělo ji potřebuje především k odplavování škodlivých látek, které vznikají jako odpad metabolických procesů v organismu. Voda tělo rovněž ochlazuje a brání jeho přehřátí. Rozvádí po těle minerální látky, stopové prvky a veškeré další důležité živiny. Každá buňka lidského těla obsahuje vodu, voda je přítomna v každém orgánu včetně kostí. Ledviny ani játra nemohou bez vody plnit své životně důležité funkce. Imunitní systém nedokáže bez vody pracovat.

Za den ztratíme až 1,5 litru v podobě moči, další část tekutin odchází potem nebo je spotřebována na metabolické procesy. Spotřebu vody zvyšuje vyšší teplota okolí, stejně jako fyzická zátěž organismu. Ztráta vody znamená zároveň ztrátu minerálních látek a stopových prvků. Aby člověk tyto ztráty pokryl, potřebuje denně tělu dodat 2-3 litry tekutin. Pokud cítíme žízeň, je vlastně už pozdě, tělo žízní signalizuje nedostatek tekutin, který už nastal. Pít máme po menších dávkách průběžně po celý den, v žádném případě nepotlačovat pocit žízně a přísun tekutiny neodkládat. Také malým dětem, které potřebují často pít, nesmíme ze žádného důvodu tekutiny odpírat a naopak jim pití připomínat. Pro dospělé i děti platí, že příjem tekutin znamená především příjem čisté, nesycené a nijak ochucované vody. Část tekutin pak mohou tvořit vhodné minerálky, čaje, případně vodou ředěné pravé ovocné šťávy.

Vyhýbají se cukru

Vědecké výzkumy zaměřené na jednoduché cukry a jejich vliv na lidský organismus prokázaly, že cukr snižuje imunitu až sedmnáctkrát. Podle lékařů způsobí tento výrazný pokles imunitních funkcí už množství cukru obsažené v 0,75 l slazené limonády. Zvýšený či pravidelný příjem jednoduchých cukrů snižuje schopnost bílých krvinek likvidovat bakterie po dobu až celých pěti hodin od konzumace, přičemž nezáleží na tom, zda zdrojem byla limonáda nebo třeba dort. Jestliže navíc konzumací sladkostí člověk zajídá každodenní stres, stává se velmi snadnou obětí nejrůznějších infekcí a zakládá si na vážná onemocnění jako jsou cukrovka nebo nádorové bujení.

Pokud tedy chcete udělat něco pro svou imunitu, začněte omezovat cukr. Přestaňte pít slazené limonády a vynechte slazení čaje nebo kávy – tím můžete začít. S potlačením cuti na sladké vám mohou pomoci přírodní prostředky – například citronová šťáva nebo skořice.



Jedí ovoce a zeleninu

Zelenina i ovoce by měly tvořit trvalou součást jídelníčku každého, komu jen trochu záleží na vlastním zdraví. Obsahují velké možství vitamínů, antioxidantů, minerálů a také vlákniny, tedy látek zcela nezbytných pro normální funkci zdravého organismu.

Celosvětová zdravotnická organizace WHO doporučuje denní konzumaci pěti porcí různé zeleniny a ovoce (jednou porcí se myslí například jedno středně velké jablko nebo u menších plodů jejich plná hrst). Četné výzkumy prováděné v nejrůznějších oblastech světa ukazují, že čím více se na celkovém složení stravy podílejí ovoce a zelenina doplněné cereáliemi, tím nižší je výskyt civilizačních chorob. Pokud tvoří základ jídelníčku, jen těžko mohou vzniknout předpoklady pro vznik obezity.

Pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny posilujete imunitu v mnoha ohledech. Výzkumy například prokázaly souvislost mezi vysokým příjmem ovoce a zeleniny a nižším výskytem srdečně cévních onemocnění. U osob, které konzumují denně osm porcí zeleniny nebo ovoce, je o 24 procent nižší pravděpodobnost vzniku srdečního onemocnění.

Nevěří na „superpotraviny“ a jiné zázraky

Potravinářský průmysl se rozvíjí úžasným tempem. Ještě rychleji se rozvíjí byznys hojně využívající stále větší informovanosti veřejnosti o významu potravy pro lidské zdraví. Od „obyčejné“ snahy o udržení štíhlé linie nebo zhubnutí až po úsilí o železné zdraví, skvělou odolnost a zbrzdění všech projevů stárnutí se rozprostírá nabídka „superpotravin“, které s tím vším údajně pomohou snadno a elegantně. Lidé, kteří si váží svého zdraví i svého zdravého úsudku, nepodléhají výkřikům o zázračných účincích té či oné exotické plodiny, o níž ještě docela nedávno nebylo v české kotlině nic známo. Nedají se nachytat na internetové vějičky nepodložené seriózními zdroji a kromě jiného také nevyhazují zbytečně peníze. Protože o ty jde v této bombastické nabídce především.

Stačí dát si tu práci a najít si patřičně podložené údaje. Snadno zjistíme, že to, co nabízí naše „obyčejné“ domácí ovoce a zelenina, se obsahem živin přinejmenším vyrovná takzvaným superpotravinám, které se k nám dostávaly z kdovíjaké dálky. Trend spotřeby lokálně dostupných potravin prospívá konzumentům i přírodě. Lidé uvážliví nezapomínají ani na to, co nám odkázali předkové. Nejen v dávné tradici úpravy řady zdravých potravin (například kysané zelí je skutečnou vitamínovou a antioxidační bombou), ale i v koncentrátech dlouhodobých zkušeností a pozorování, vyjádřených lapidárními větami: Jez do polopita, pij do polosyta, vyjdou ti naplno léta; Všeho s mírou; Dobrého po málu; Veselá mysl půl zdraví…

Nezapomínají na vitamín C

Vysoký podíl vitamínu C hraje neocenitelnou roli při prevenci vzniku celé řady onemocnění. Jablka, šípky, černý rybíz, brusinky, červená kapie, grapefruit, pomeranč, citron… To všechno jsou bohaté zdroje vitamínu C, jednoho z nejdůležitějších antioxidantů, který je zároveň vysoce účinnou podporou lidské imunity.

Antioxidační působení vitamínu C má pro lidské tělo zásadní význam. Chrání buňky před ničivým působením volných radikálů a v důsledku před vznikem srdečních a cévních onemocnění, chronických zánětů či cukrovky. Podílí se na tvorbě kolagenu, a příznivě tak ovlivňuje nejen stav pokožky, ale například i zdraví kloubů. Působí rovněž příznivě při dně, protože snižuje hladinu kyseliny močové v krvi. Má podíl na tvorbě hormonů nadledvin, karnitinu a dopaminu. Účastní se také metabolismu žlučových kyselin,železa a mědi. Chrání organismus před toxickými těžkými kovy, účinky záření a různými alergeny a má velký význam pro zdraví jater.

Významná je role vitamínu C pro fungování imunitního systému. Obecně zvyšuje odolnost organismu proti infekci a také proti chladu.

V souladu s EU doporučují i naši zdravotníci průměrnou denní dávku vitamínu C pro zdravého dospělého člověka ve výši 60 miligramů denně. Konzumaci je vhodné rozdělit do celého dne, s intervalem šesti hodin, jak to vyhovuje zpracování vitamínu v organismu. Při zátěži fyzické i duševní, v období sezónních onemocnění, pro kuřáky a osoby konzumující často alkohol, pro diabetiky a starší osoby je doporučováno denní dávku až ztrojnásobit.

Odborníci rovněž zjistili, že není rozdíl mezi vitamínem z přírodního zdroje a z tablety – stále jde o kyselinu L-askorbovou. Preferují však zdroje přírodní, protože céčko je v nich doprovázeno celým souborem dalších zdraví příznivých látek, které využití vitamínu podporují a urychlují. Pokud nechcete vitamín C užívat v tabletě, pokryjete potřebnou denní dávku například větším grapefruitem, deseti deky kysaného zelí a dvěma středními paprikami.



Nešetří zelenými natěmi

Petržel, pažitka, celerová nať, kopr, libeček… to je jen malá ukázka těch nejznámnějších ze všech bylinek, které se v podobě zeleně nabízejí nejen pro doplnění estetického dojmu a zvýraznění chutě pokrmů, ale také jako silné zdroje mnoha zdraví prospěšných látek.

A, C, K, B1, B3, B5, B6, B9, železo, vápník, hořčík, zinek, fosfor, draslík, měď, mangan a antioxidant luteolin. Tento bohatý výčet se týká „obyčejné“ petrželové natě. Dříve byla jemně posekaná čerstvá petrželová nať běžnou součástí všedních pokrmů, polévek, omáček, různých obilovin a knedlíčků, sypalo se jí i pečené maso, přidávala se do omáček a pokrmů z hub či mletého masa.

S petrželovou natí pracovala i lidová medicína a doporučovala odvary a nálevy z ní na potíže se zažíváním, ledvinami, močovým měchýřem a játry i jako stimulant krevního oběhu. Doporučovala se pro bezproblémovou menstruaci, jako podpora tvorby mateřského mléka a poporodní regenerace dělohy. (Nemají ji však užívat těhotné ženy.) Petrželová nať zajistila rovněž vonný dech a oplachování vlasů odvarem z ní dodalo kštici zářivý lesk.

Účinky petržele, které tu uvádíme, jsou jen malou ukázkou toho, co mohou organismu dodat zelené natě. Zaměřte se na ně a uděláte pro své zdraví opravdu hodně.

Mají v oblibě zakysané mléčné výrobky

Lidská střeva jsou v podstatě vyplněna bakteriemi, jejichž složení má zcela zásadní význam pro nejrůznější tělesné pochody, a to včetně psychiky. Ve střevě je produkováno až devadesát procent serotoninu, jednoho ze základních lidských transmiterů, který umožňuje vzájemnou komunikaci mozkových synapsí a ovlivňuje tak emoce, paměť, bolest, spánek i chuť k jídlu. Serotonin působí na celkovou pohodu – máme-li ho nedostatek, nastupují deprese, spánkové problémy, nervozita, náladovost i agresivita. Význam složení střevních bakterií pro lidský organismus je stále předmětem intenzivního výzkumu.

Zakysané mléčné výrobky jsou vynikajícím zdrojem mnoha nezbytných živin. Jsou bohaté na vápník, obsahují plnohodnotné bílkoviny, vitaminy D, A, B2, a řadu dalších biologicky aktivních látek podporujících správnou funkci a zdraví orgánů lidského těla. Probiotické mikroorganismy v těchto výrobcích obsažené podporují růst prospěšné mikroflóry ve střevě a zároveň potlačují růst škodlivých bakterií. Usnadňují trávení, upravují vyprazdňování, pomáhají při potížích s průjmem či zácpou. Snižují hladinu cholesterolu a podporují imunitní systém. Živnou půdu pro užitečné bakterie mléčného kvašení vytvářejí prebiotika, především potravinová vláknina. Prebiotika procházejí tenkým střevem do tlustého střeva, kde se jimi prospěšné střevní mikroorganismy živí. Pokud spolu s mléčnými zakysanými výrobky pravidelně dodáváme tělu dostatek vlákniny, vytváříme příznivé prostředí pro množení blahodárně působících střevních bakterií.