Nic není snazší, než zjištění věku. Stačí se podívat na datum narození v občance. Jenomže tento údaj a biologický věk se u většiny lidí rozcházejí. A co teprve věk psychologický! Ten se může od prvních dvou nejenom lišit, ale být pro ně přímo výzvou.
Psychologický věk je to, jak se člověk cítí, jak si sám sebe uvědomuje, jak se chová, jaký je jeho vnitřní stav. Tohle všechno dohromady velmi významně ovlivňuje věk biologický. Jinak řečeno to, jak sami sebe vnímáme a jak se cítíme, v mnohém podmiňuje naše zdraví, aktivitu i vzhled.
Proč tedy některé ženy zůstávají i v šedesátce mladé a jiné působí v pětadvaceti usedle a zpohodlněle?
Výzkumníci fenoménu dlouhověkosti tvrdí, že velmi důležitý je genetický faktor. «Ovšem zdravý životní způsob je ještě důležitější», dodávají statistika a životní zkušenosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) to pak dokládá fakty: lidský věk se skutečně prodlužuje. Proto doznala změny i věková klasifikace lidstva.
Podle posledních údajů WHO dnes tak zvaný «mladý věk» trvá od 25 do 44 let. Takže je-li vám 40 a někdo vás osloví «slečno», nebuďte na rozpacích – odpovídá to klasifikaci. Od 44 do 60 se moderní člověk nachází ve středním věku, od 60 do 75 ve starším a teprve po pětasedmdesátce nastupuje stáří. To trvá do devadesáti. Osoby, které žijí déle, WHO označuje za dlouhověké.
K těmto vskutku kolosálním změnám v chronologicky měřeném věku došlo během posledního sta, maximálně dvou set let. Ještě na počátku 19. století byli muž či žena v 35-40 letech pokládáni za osoby starší. Celkový stav většiny lidí byl tehdy ovlivněn mizivou lékařskou péčí, špatnou výživou, mizernou hygienou a těžkou fyzickou prací. To samozřejmě působilo i na to, jak se vnímali, cítili, na jejich životní způsob i chování.
Znamená však soudobé prodloužení chronologicky měřeného věku automatické prodloužení psychického a biologického mládí? Ne vždycky. Zůstat i v šedesáti mladý duší i tělem nám v první řadě brání naše vlastní psychika, vnitřní hodnoty a vztah k životu.
Markery psychologického stáří
Základní hypotéza, na jejíž výzkum byly vynaloženy miliardy dolarů, tvrdí: rychlost stárnutí podmiňuje především mozek. Příroda to zařídila tak, že formu si uchovává ten organismus, pro který je forma skutečně důležitá.
Co to v praxi znamená? Na počátku života je mozek velice vytížen: poznává svět, pomáhá člověku poznávat sebe sama, pomáhá mu najít si ve světě své místo, orientovat se v zákonitostech života. Do tohoto procesu se zapojuje celý organismus a pracuje přitom na hranici svých možností.
Jakmile se však svět stává nezajímavým, jakmile člověk přestane klást otázky, poznávat, rozšiřovat svoje schopnosti, učit se, jakmile se začne od nejrůznějších druhů aktivity izolovat, začíná stárnout.
Jak čelit biologickému stárnutí, jehož symptomy jsou obecně známy, nad tím si lámou hlavy nejlepší mozky lidstva – a nikoli neúspěšně. Také psychické stáří má zřetelné, i když snad ne tak očividné příznaky, stejně jako své «zpomalovače».
1. Vnímání času
Prvním příznakem psychického stáří je pocit, že ty nejdůležitější, nejzajímavější a nejvíce vzrušující události vašeho života se odehrály v minulosti. Že v budoucnosti se už nic důležitého nestane a nemá smysl s tím ani začínat. Psychicky starý člověk žije minulostí, mladý žije plány.
Prodloužení psychického mládí má tedy jeden jasný recept – dělat si plány, žít budoucností a snažit se stále rozvíjet. Být optimistou, pokud jde o vlastní budoucnost, věřit, že mnoho dobrého a důležitého je v životě ještě před námi – to je kriticky důležité pro uchování psychického mládí.
2. Vztah k vlastním možnostem
Psychicky mladý člověk věří ve vlastní síly a možnosti. Domnívá se, že všechno krásné a dobré, co se dá v životě uskutečnit, je v jeho možnostech, že záleží jenom na jeho přání a způsobu, který si zvolí pro realizaci svých úmyslů. Psychické stáří naproti tomu je velmi těsně spojeno s pocitem vlastních omezených možností a sebelítostí: «Už nikdy se nebudu potápět, ani skákat padákem, na to už zkrátka nemám!»
A v tom to vězí: kdo mladý je, nemusí se mladším dělat. Nemá smysl tvářit se, že je vám 20, když je vám 50 a fyzicky přetěžovat organismus. Přehánění znamená stres. A stres je hlavním faktorem stárnutí. No ano, s léty nám opravdu přibývá hodně fyzických omezení, ta však jsou spojena pouze s biologickým věkem. Když si to přizná, uvažuje psychicky mladý člověk takto : «Nezvládnu už to, co jsem zvládl ve dvaceti, to je fakt. Ale kolik mám teď nových schopností, znalostí a co všechno dovedu!»
Nacházet nové možnosti a nové radosti, vlastní právě tomuto životnímu období, moudře nakládat se zdroji vlastního organismu, umět vyhovět vlastním potřebám i omezením, právě takový přístup prodlužuje psychické mládí o desítky let.
3. Stupeň rozvoje emočních schopností
Tady jde o schopnost ovládat vlastní emoce, umění navazovat citové vztahy s jinými, vidět ve světě kolem to dobré, neztrácet smysl pro humor a zbytečně se neužírat pro hlouposti.
Emoční schopnost by se také dala charakterizovat jako umění představit si sám sebe na místě jiného člověka, schopnost pociťovat vděčnost a klidně snášet různé životní situace. Moderní věda a tisíciletá lidská moudrost dokazují, že lidé vděční a šťastní žijí déle a také lépe vypadají. Je to spojeno s celou řadou hormonálních a neurochemických procesů podmiňujících spoecifickou mimiku tváře i strukturu pleti.
Plánujte a obracejte nové stránky svého života, věřte v sebe sama, využívejte zdrojů, které máte k dispozici, nepřestávejte se učit a rozvíjet a radujte se ze života. To jsou věčně aktuální pravidla prodlužující psychický i biologický věk a naplňující život.
5 minut, které vám prodlouží život o celé roky
Nevratné změny už po 4 hodinách. Lékaři o škodlivosti počítače pro lidské oko