„Vrozená obezita“. Závisí postava na genech?

Obviňovat ze své obezity geny nebo naopak tvrdit, že někdo nevypadá jako modelka jenom proto, že příliš mnoho jí, to je ten nejpohodlnější a nejméně náročný způsob. Ve skutečnosti však nic není tak jednoznačné. Příznivci jednoho i druhého názoru mají svůj díl pravdy i nepravdy. Člověk se skutečně s určitými sklony už rodí, ovšem pouze na něm závisí, jak s nimi naloží.

Není nijak vyloučeno, že jednoho krásného dne bude objeven kouzelný gen, který je stoprocentně zodpovědný za nadváhu, zatím však platí: za typ postavy skutečně mohou geny; za stupeň obezity může způsob života. S jistými drobnými doplněními je to naprosto přesné. Jak to funguje v praxi?

Faktor tělesné konstrukce

Postava je nám dána od narození a žádným „předělávkám“ se nepoddá. Můžete jak chcete běhat a potit se ve fitku, vrozený hyperstenický typ vaší postavy se na křehčí, astenický, nezmění. Faktor vrozené tělesné stavby je tedy něčím, co musíte brát jako něco daného a ne s ním bojovat až do poslední kapky krve.

Celkový vzhled člověka je daný jeho výškou, hmotností, stavbou kostry, svalstva a výživou. Označuje se jako habitus. Rozeznáváme tři základní konstituční typy:

Astenický – (u žen je obvod zápěstí menší než 15 cm) . Prodloužená tenká kostra, vizuálně úzké až křehké tělo s útlou šíjí, rukama i nohama. Sen modelingu dalo by se říci, protože i při opravdu značně nízké váze nevypadá astenická žena jako oběť hladu, je velmi štíhlá a vejde se do těch nejpřísnějších tabulek. Obecně mají astenici snížené množství podkožního tuku. Pokud mají přes váhu, vypadají plněji a neforemněji než majitelé jiného tělesného habitu, protože jejich kosti se rychleji „ztratí“ v tukových vrstvách.



Normostenický – (obvod zápěstí od 15 do 17 cm) – optimální stavba kostry, rozložení svalstva a podkožního tuku. Z antických památek známe mnoho příkladů takto harmonicky utvářeného těla, jehož části mají všechny tu „správnou“ délku a šířku. Normostenická žena v dobré formě má atleticky štíhlou, ani křehkou ani zavalitou figuru; pokud získává nadváhu, zpravidla přibírá dost rovnoměrně a na první pohled není nijak těžké odhadnout, kolik kilo má navíc.

Hyperstenický – (obvod zápěstí je větší než 17 cm) – jde o habitus typický pro „těžké váhy“, které i s ideální nebo dokonce podprůměrnou hmotností vypadají silně a podsaditě. Hyperstenická žena mořící se dietami nebude ani při nejvyšší míře zhubnutí vyhlížet dojemně křehce. Riskuje spíše, že bude vypadat jako názorná anatomická pomůcka, protože při podváze působí velmi kostnatě.

Tělesný habitus určuje hranice stanovující, nakolik štíhle, křehce nebo naopak vizuálně silně můžete vypadat. Je velmi důležité ho zjistit, přijmout , smířit se s ním a neklást si nesplnitelné úkoly.

Faktor tělesné formy a siluety

Kromě celkového tělesného typu určují geny také některé parametry tělesných tvarů, siluety. Například tvar a šířku ramen, šířku pánve, vzájemný poměr obvodu boků a pasu, tvar a délku nohou atp.

To jsou rovněž danosti, které nemůžete změnit, nesmíte je však zaměňovat s hodnotami, které ovlivnit můžete. Někdy je rozdíl mezi nimi těžko postřehnutelný. Například poměr obvodu pasu a boků: máte-li nadváhu, pak možná váš pas, obalený tukem a bez nějakého viditelného vymezení přecházející rovnou v boky, není žádnou daností. Stačí shodit a ukáže se, že jste v pase docela štíhlá.

Vrozené parametry figury nejsnadněji zjistíme u idí s dobrou sportovní formou a ideální váhou: jestliže i za těchto ppodmínek jsou například něčí boky přece jen ještě širší, než by měly být, znamená to, že takový je jejich normální vzhled a je třeba to vzít jako fakt, pouze udržovat jejich správný tonus. Jiným takovým příklad je tvar nohou. Do určité míry ho můžete upravit lokálním vypěstováním svalstva, zvýšením nebo snížením váhy. Celkově se však ani tvar, ani délka nohou nezmění.

Když někdo dlouhá léta žije s nadváhou, je pro něj vůbec těžké odhalit svůj vlastní tělesný typ a zvláštnosti postavy, neboť jsou už dávno pohřbeny pod vrstvami tuku. V tom případě je nejrozumější pomalu, rozumně shazovat váhu, postupně určit svůj typ a vrozené zvláštnosti figury se taky postupně ukážou. Podle toho pak můžete korigovat fyzickou zátěž a další svůj přístup k práci na formování těla.

Faktor látkové výměny

Rychlost látkové výměny a spalování kalorií se u různých lidí liší (nejčastěji tomu tak je pod vlivem rozdílů jejich latentní aktivity), nejsou však ani zdaleka tak významné, jak se lidé domnívají. Pokud nemáte nějakou metabolismus ovlivňující nemoc, pak výměna látková rozhodně není faktorem působícím proti hubnutí.

Faktor životního způsobu

Příjem a výdej kalorií, to znamená výživa a aktivita, stejně jako fitness formující tělo jsou základními faktory ovlivňujícími tělesnou štíhlost. Typ habitu a soubor vrozených vlastností vymezují hranice. V jakém bodu mezi těmito hranicemi se octnete, však plně závisí na vás, na vašem způsobu života.

Pokud se člověk narodí jako hyperstenik se širokými boky, těžko se kdy stane stéblem třtiny, ale ve svých daných mezích se může ocitnout v naprosto rozdílné kondici: může mít 30 kilo přes váhu a získat zavalité sloupovité tělo, nebo se může udržovat ve formě a být atletickou dámou s pevným a pružným pozadím ve stylu tanečnic z Copacabany.

Pokud se žena narodí jako plochý astenický typ s úzkými ramínky, bez pomoci plastické chirurgie jen těžko získá nějaké kypré tvary. Avšak podle zvoleného životního stylu může být buď nehezkou hubeňourkou se špičatými koleny nebo štíhlou, atletickou majitelkou pevných hýždí a rukou i ramen vytrénovaných do krásného tvaru.

Budeme-li cestu k získání pěkného těla posuzovat z hlediska vlivu genů a vlastního úsilí, dojdeme k závěru, že k získání „postavy snů“ se musíme řídit dvěma hesly: „Respektuj své danosti a smiř se s nimi“ a „Uvědom si, co můžeš změnit, a jednej!“