Nemoci srdce a cév způsobují v České republice 47 procent všech úmrtí. Infarkt prodělá asi 15 tisíc osob ročně. V léčbě infarktu myokardu jsme na světové špičce spolu s Holandskem, Dánskem a dalšími vyspělými zeměmi. Co však my sami děláme pro to, aby nás infarkt nepostihl? Chováme se ke svému srdci ohleduplně? Myslíme na jeho zdraví?
Existují takzvané ovlivnitelné rizikové faktory, tedy to, co může každý z nás ovlivnit životosprávou. Podle lékařů je to především kouření. Každý tedy tím, jak se chová sám k sobě a k lidem okolo – protože kouřením lékaři mají na mysli také pasivní kouření, ovlivňuje možnost vzniku infarktu u sebe, případně svých blízkých. Závažným rizikovým faktorem je také diabetes druhého typu. I tady hodně zmůže životospráva. Hovořit o zálibě v tučném mase, přemíře piva a sladkostech snad ani není potřeba. Co bychom tedy měli jíst, abychom neubližovali vlastnímu srdci?
• Stravu bohatou na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky a vlákninu.
• Ryby alespoň jednou týdně.
• Omezit příjem živočišných tuků. Pouze 30 procent z denního příjmu potravy by měly tvořit tuky, těch živočišných by mělo být velmi malé množství.
• Potraviny obsahující probiotika
• Opravdu minimální množství soli.
Půlku talíře by měla zabírat zelenina, čtvrtku kvalitní bílkoviny a zbylou čtvrtku netučné maso nebo ještě lépe ryba.
Výživné látky je vždycky lepší získávat z potravin. Antioxidanty a další látky prospívající zdraví srdce se nacházejí v řadě z nich.
Meruňky
Pro srdce má význam především vysoký obsah draslíku, který pomáhá s udržením rovnováhy elektrolytů, krevního tlaku a srdeční funkce. Obsahují také kyselinu pantotenovou, odbourávající tuky a podporující celkovou vitalitu i dobrou náladu. Proslulé je velké množství betakarotenu, díky kterému mají omlazující efekt – posilují pokožku, vlasy a nehty. Betakaroten jako silný antioxidant přispívá k prevenci rakovinového bujení. Přítomny jsou i vitamíny skupiny B. Vitamin B17 má protirakovinové účinky, kyselina listová snižuje riziko demence, a je také prevencí vzniku vysokého tlaku. Dále je v nich vitamín C, železo, hořčík, vápník, fosfor, síra, křemík, mangan, fluor, kobalt a bór. Meruňky posilují sliznici plic, imunitu, zlepšují krevní obraz a krvetvorbu. Jsou doporučovány u suchých spojivek, při jejich chronickém podráždění nebo svědění, ztrátě ostrosti vidění v důsledku atrofie čoček a při šerosleposti. Udržují rovnováhu v nervové soustavě, pomáhají v případech malátnosti, deprese, nervozity a snížené chuti k jídlu. Tyto účinky souvisejí s vysokým obsahem stopových prvků. Meruňky sušené jsou sice kaloričtější, zato však více koncentrované. Půl šálku dodá téměř celou potřebnou denní dávku betakarotenu, velké množství draslíku a bóru a asi 20 procent doporučené denní dávky železa. Vysoký podíl vlákniny pomáhá při zácpě.
Brusinky
Studie uvedená na zasedání American Chemical Society v New Orleans v roce 2003 uváděla, že brusinkový extrakt pomáhá v případě řady zdravotních problémů, protože obsahuje velmi silné antioxidanty. Důležitým faktem je, že dokáže proměňovat některé skupiny cholesterolu, což má v boji s onemocněními srdce veliký význam. Šlo o první studii zaměřenou na konzumaci brusinek, zvýšení hladiny „hodného“ HDL cholesterolu a zároveň snížení hladiny toho „zlého“ -LDL. Už dlouho se vědělo, že brusinkové antioxidanty snižují riziko srdečních onemocnění, tato studie to potvrdila. Krom toho brusinky brání infekcím močových cest, snižují riziko onemocnění dásní, vzniku žaludečních vředů a rakoviny. Obsahují více antioxidantů než kterékoli jiné ovoce s výjimkou hroznového vína.
Mořské ryby
Maso mořských ryb je to nejlepší jídlo, které můžete svému srdci dopřát. Především pak čerstvý losos. Růžově zbarvené maso má vysoký podíl bílkovin, je bohaté na Omega-3 mastné kyseliny a vitamín D. Dále obsahuje i vitaminy skupiny B, zejména významné množství B6 působícího mimo jiné i jako prevence vůči rakovině tlustého střeva a B12, nezbytného pro správné fungování centrálního nervového systému. Zdravou srdeční, nervovou i svalovou činnost zajišťuje vitamin B3. Minerální látky jako selen, chránící tkáně před volnými radikály, hořčík, vápník a jód. Jód zajišťuje správnou funkci štítné žlázy, ale pomáhá i spálit přebytečný tuk a posiluje tělesné i mentální zdraví. Lososí maso snižuje množství krevního tuku a omezuje zánětlivé pochody. Stejně tak prospívá lidskému srdci maso tuňáka. Losos, tuňák, ale také makrela nebo sardinky by měly být alespoň jednou týdně na vašem stole.
Červené víno
Chcete-li si zdravě připít, volte červené víno. Obsahuje řadu antioxidantů souhrnně označovaných jako flavonoidy. Ty brání kornatění tepen a vzniku trombóz (potlačují vznik sraženin a už vzniklou krevní sraženinu dokážou rozpouštět). Spolu s účinky vitaminu C, E a betakarotenu se podílejí na odbourávání LDL cholesterolu. Navzdory konzumaci potravin s vysokým podílem tuků a sacharidů, rozšířenému kouření a obecně nedostatečnému pohybu má Francie nejnižší úmrtnost na srdeční onemocnění. Tento paradox způsobuje každodenní pití vína a dostatečná konzumace zeleniny. Podle francouzských vědců pravidelná mírná konzumace vína umožňuje vyhnout se infarktu u lidí, kteří už jeden prodělali. Na universitě v Grenoblu byl zkoumán účinek vína na vzorku 353 takových mužů od 40 do 60 let. Muži, kteří konzumovali dvě skleničky vína denně, snížili riziko druhého infarktu o 50 procent na rozdíl od těch, kteří víno nepili. Pít se musí právě jako podpůrný a léčivý prostředek – příliš mnoho alkoholu naopak srdci škodí. Ženám je doporučována maximálně 1 sklenička vína denně. Muži si mohou dovolit i dvě, podle tělesné hmotnosti. Alkohol nekombinujeme s žádnými léky.
Extra panenský olivový olej
Olej z čerstvých oliv lisovaný za studena je nasycen antioxidanty a polyfenoly. Pomáhá chránit cévy před poškozením, příznivě ovlivňuje činnost srdce a posiluje regenerační procesy v organismu. Je rovněž bohatým zdrojem nenasycených mastných kyselin a vitamínů E, A, D, K. Ty napomáhají snižování LDL cholesterolu. Panenský olej podporuje také správný růst kostí. Výzkumy bylo zjištěno, že v panenském oleji obsažená látka oleocanthal tlumí pocity bolesti omezením přenosu jejich impulsů nervovou soustavou. Panenský olivový olej podporuje funkci žlučníku, působí proti nadýmání a zácpě a má detoxikační účinky.
Vlašské ořechy a mandle
Kdo chce prospět svému srdci, vyhýbá se rafinovanému cukru. Mlsat můžete i jinak, zdravěji. Dejte si denně hrst ořechů nebo mandlí. Podle výzkumu kalifornské university Loma Linda stačí pouhých 80 g vlašských ořechů denně (5-8 jader) ke snížení hladiny „zlého“ cholesterolu LDL o 16 procent. Až 70 procent plodu tvoří velmi kvalitní, nutričně cenné a zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny, asi 18 procent kvalitní bílkoviny a 3 procenta sacharidy. Vlašské ořechy jsou bohatým zdrojem vitaminu E, B1, B6, kyseliny listové, hořčíku, vápníku a zinku. Pro srdce a oběhový systém má velký význam vysoký podíl draslíku a fosforu a zároveň nízká hladina sodíku. Dále obsahují železo příznivě ovlivňující krvetvorbu. Hrst mandlí (necelých 30 gramů, což je doporučená dávka mandlí na den), obsahuje až 20 druhů flavonoidů – látek bránících vzniku onemocnění srdce a cév. Stejné množství mandlí obsahuje nenasycené kyseliny (12,5 g), které rovněž přispívají k ochraně před rozvojem nemocí srdce a cév a obecně před rozvojem aterosklerózy (kornatění tepen). Hrst mandlí obsahuje také 3,5 g vlákniny. Je známo, že dostatečný příjem vlákniny ve spojení s dostatečným přísunem tekutin snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění až o 40 procent oproti lidem s jejím nedostatečným příjmem.
Potraviny obsahující probiotika
Zdraví střevního traktu je velmi úzce propojené s hladinou cholesterolu v krvi, především škodlivého LDL, který má na svědomí zanášení a ucpávání krevních stěn. A zdravý střevní trakt znamená především probiotika. Pro zdravé srdce je také velmi důležité dostatečné množství vitamínu D v krvi. Jeho produkci v těle dokážou kromě slunečního svitu nastartovat právě některé kmeny probiotik. Je doporučováno v co největší míře konzumovat fermentované potraviny, které probiotické kmeny obsahují. Z obecně dostupných potravin spadajících do této kategorie jde především o mléčné produkty – jogurty, kefír, acidofilní mléko – dále kysané zelí a jinou kvašenou zeleninu a také speciality jako jsou kimči, kombucha nebo sýr ze sojových bobů – natto.
Tento krátký přehled uvedl jen některé zvláště významné srdci prospěšné potraviny. Je jich však mnohem více. Například zelené bylinky, mangold a všechna tmavá listová zelenina, černé fazole a luštěniny vůbec… Důležité je při výběru potravin myslet na své zdraví, uvědoměle hledat to, co mu prospívá. Myslete na své srdce!
20 chyb poškozujících zdraví, jichž se dopouštíme do čtyřicítky
Alkohol a krása. Jak lihoviny ovlivňují vzhled?